Šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka ve středu novinářům oznámil, že mimořádné zdanění zisků, tzv. windfall tax, že bude platit nejen pro roky 2023 až 2025, jak bylo původně plánováno, ale retroaktivně už i pro rok 2022. Chystaná daň z mimořádných zisků by měla platit pro energetické, petrolejářské či těžební firmy a pro banky.

Pražská burza na oznámení zareagovala prudkým poklesem, index PX podle informací serveru E15.cz ztratil 2,59 %. Burzu táhnou dolů zejména akcie firem, kterých se daň má týkat. ČEZ odepisoval téměř 6 %, Erste Bank a Komerční banka ztrácely kolem 3 %. 

„Rozhodlo o tom jednání K5. Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou ‚ano, je možné to aplikovat‘, tak já jsem připraven to v hlasování podpořit,“ řekl Jurečka.

„Shodli jsme se, že má smysl, aby windfall tax platila i pro tento rok, protože ty neočekávané příjmy jsou zcela evidentní i letos,“ přidal se předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

Přitom ještě před pár týdny ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trval na tom, že se bude extra daň týkat jen příštích tří let. „Evropské nařízení umožňuje zavést daň z mimořádných zisků i na rok 2022. To je zajímavá otázka pro ústavní právníky, my jsme šli bezpečnější cestou až od roku 2023,“ uvedl Stanjura podle informací serveru IDnes.cz.

Zavedení windfall tax retrospektivně na rok 2022 je podle ekonomů holý nesmysl. „Proč zdanit minulost jen v rámci letošního roku? Proč nejít třeba do roku 2010 a zdanit i tyto zisky? A co takhle zpětně zdanit vše, co tato ekonomika vydělala od roku 1989? Principiálně by v tom už nebyla žádná změna oproti dnes navrhovanému řešení,“ ptá se vlády hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle Bartoně navíc Ústavní soud smete tento vládní návrh ze stolu. „Bude chvíli trvat, než to soud sestřelí a český stát potom bude z pohledu zahraničních investorů ještě více směšný a nedůvěryhodný. A přitom investice budeme potřebovat více než kdy jindy,“ dodal Bartoň.

To samé si myslí i Miroslav Kalousek, který ve stejném duchu odpovídal na tweet místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové.

„Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022. Bankovní i energetický sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit. Jde však stále o návrh a finální podoba bude známa, až vše projedná Poslanecká sněmovna a Senát,“ uvedla na svém twitteru Olga Richterová.

„To nemůže projít u Ústavního soudu. Smutné na tom je to, že Vy to víte,“ reagoval Kalousek, který považuje rozhodnutí vlády za porušení zásad právního státu.

To nemůže projít u Ústavního soudu. Smutné na tom je to, že Vy to víte.

— Miroslav Kalousek???????? (@kalousekm) October 18, 2022

„K nelibosti mnoha kolegů jsem v této situaci ‚windfall tax‘ podporoval. Říct ale někomu na konci roku, že bude za celý ten rok více zdaněn, než mohl tušit, to se vymyká mé představě o právním státu a férovém podnikatelském prostředí. Pro to bych ruku nezvedl,“ říká jasně Kalousek.

K nelibosti mnoha kolegů jsem v této situaci”windfall tax”podporoval. Říct ale někomu na konci roku, že bude za celý ten rok více zdaněn, než mohl tušit, to se vymyká mé představě o právním státu a férovém podnikatelském prostředí. Pro to bych ruku nezvedl.https://t.co/WEzFbUcp9h

— Miroslav Kalousek???????? (@kalousekm) October 19, 2022

Vládní rozhodnutí zděsilo i investora Michala Šnobra, který také hovoří o poškozování právního státu.

„Po dnešním výstupu Mariana Jurečky už tedy kolem WFT neplatí nic? Nesedí doba platnosti, není tu soulad s nařízením EU, nesedí očekávané inkaso, nesedí výpočty, nesedí návrh rozpočtu 2023. Vláda je ochotna riskovat hranice právního státu. Nenabízí legální alternativy a měsíce zřejmě úmyslně vysílá kapitálovým trhům falešné signály a přitom si je jistá, že retroaktivita není problém a řeší vše v souladu s dohodami EU a současně avizovala zestátnění výroby. Je přitom půlka října, neexistuje paragrafové znění zákona a vše se má ve Sněmovně projednat přílepkem,“ nechápe Šnobr.

(vláda) úmyslně vysílá kapitálovým trhům falešné signály a přitom si je jistá, že retroaktivita není problém a řeší vše v souladu s dohodami EU a současně avizovala zestátnění výroby. Je přitom půlka října neexistuje paragrafové znění zákona a vše se má ve Sněmovně projednat přílepkem...

— Michal Šnobr (@michalsnobr) October 19, 2022