Američtí liberálové se už možná podvědomě smiřují s tím, že Trump bude v Bílém domě „panovat“ pro příští čtyři roky. Ovšem jen těžko se jim přijímá skutečnost, že by mohl republikánský kandidát uspět i ve volbách v roce 2020. Jak uvádí server International Business Times (IBT), hojně diskutovaná varianta, jak Trumpa za čtyři roky definitivně odstavit ze hry, má spojitost s 25. dodatkem americké ústavy.

„Pozměňovací návrh byl schválen v roce 1967 jako přímá reakce na zavraždění prezidenta Johna F. Kennedyho o čtyři roky dříve. Do té doby totiž ústava přesně nepopisovala, jaké procedurální kroky by měly následovat po odstoupení či zbavení funkce prezidenta země. Novela rovněž otevřela dveře pro možnost, že by byl uznán úřadující prezident nevhodným pro vykonávání svého úřadu. Vedle odůvodnění, že porušil zákon, však existují i dvě možnosti, jak prezidenta odstranit z důvodu jeho psychické nezpůsobilosti.“

Ani jedna z možností však nevypadá příliš reálně. Podle IBT by v případě první možnosti musela prohlásil Trumpa za nezpůsobilého vykonávání funkce většina ministrů vlády. A nebo by se muselo podařit viceprezidentovi přesvědčit o prezidentově nezpůsobilosti většinu ve Sněmovně reprezentantů a Senátu. Obě komory parlamentu by potom byly nuceny stvrdit své stanovisko písemně a poslat jej prezidentovi. Následně by měl Trump jednadvacet dní na to, aby přesvědčil dvě třetiny členů obou komor, že se mýlí.“

Internetový server IBT připouští, že jím představené možnosti nevypadají v praxi příliš proveditelně, ale přesto prý k nim mnozí levicoví komentátoři směřují. Například Keith Olbermann poukazuje na okamžitý impeachment a zmiňuje právě část 25. dodatku ústavy. „Samozřejmě se tam konkrétně neříká nic o tom, jak postupovat, když je prezident narcis, sociopat nebo psychopat. Ale jasně se tam hovoří o případu, kdy není schopen vykonávat svoji funkci,“ cituje IBT Olbermanna.

Změny výsledků prezidentských voleb se podle amerických médií nedočkají příznivci Hillary Clintonové ani po přepočítání hlasů ve státech Wisconsin, Michigan a Pensylvánie, o které požádala kandidátka strany Zelených Jill Steinová. Tým Hillary Clintonové Steinovou podpořil, ale podle deníku The New York Times je těžko představitelné, že by ruční přepočítání hlasů přineslo změnu byť jen v jednom ze jmenovaných států.