Václav Klaus úvodem hovořil o svém výstupu na Blaník u příležitosti 20. výročího vstupu do EU, kde byl žádat Blanické rytíře o pomoc. „Považuji Evropskou unii, a tuhletu zvolenou formu evropského integrování neboli unifikování za velmi problematickou věc. A to jsem věděl deset let předtím, než jsme vstoupili do Evropské unie. To jsem věděl 30. dubna 2004 večer na Blaníku, a to vím dneska stejně. Posun je jediný. Já jsem tenkrát na tom Blaníku kázal, že až bude nejhůř, že se Blaničtí rytíři proberou, probudí a že nám přijdou pomoc. A teď, když jsem tam byl po těch 20 letech znovu, tak jsem to mírně posunul. Říkal jsem: Já teď vím, že to není pohádka o Blanických rytířích, taková líbivá, ale naprosto falešná. Já myslím, že jestli je třeba někoho probudit, tak je to veřejnost České republiky. Ne ty rytíře, ty už nechme, ať si tam spí, ale naše spoluobčany je třeba probudit,“ poznamenal Klaus. 

„Za těch 20 let se v životě národa, stejně jako každého člověka, udála spousta věcí, spousta faktorů na nás působí. A já jako profesor v oboru společenských věd přece jenom autoritativně musím říct, že vyseparovat, co způsobil tenhle vliv, onen vliv a jiný, je strašně obtížné, ne-li nemožné. Čili vyseparovat, co z toho, co se s námi teď 20 let odehrálo, udělala Evropská unie a naše členství v ní, v podstatě není možné. A proto to umožňuje, aby kdekdo hlásal jakýkoliv názor o této věci. Takže mé hodnocení toho našeho pobytu v Evropské unii je velmi střízlivé, já zásadně protestuji proti nadšenému fanatickému tleskání těch, kteří myslí, že jsme úplně jiní díky EU, já myslím, že to je naprostá lež,“ dodal Klaus.