Ředitel Parleru John Matze musel před několika dny s celou rodinou opustit svůj domov a ukrýt se, důvodem jsem výhrůžky smrtí, které mu byly zasílány. Skupina hackerů navíc zveřejnila jeho adresu a další osobní údaje a Matzemu vzkázala, že ho přijde navštívit. Co říkáte na to, že se takové věci dějí v USA?

USA procházejí proměnou politiky už od 90. let. Tehdy se kulturní válka mezi liberály a konzervativci proměnila v proces liberální normalizace. Trumpova éra byla zoufalým pokusem vývoj zbrzdit. Nepříliš úspěšným. Teď se vše urychlí o to víc. Co bylo ještě na podzim nemyslitelné, je dnes realitou. Plošná cenzura vrcholných politiků a osobností a Vítězný technologický únor. Pardon, leden. Pětice korporací Twitter, Facebook, Google, Apple a Amazon učinila synchronní kroky vůči stále úřadujícímu prezidentu Trumpovi, aby jej zbavila svobody projevu. To je bezprecedentní. Likvidace sítě Parler odepřením služby, bez legitimního důvodu, neskutečné. Nebo je tím důvodem fakt, že by přes ni mohl, považte, prezident komunikovat se svými voliči? Tohle je ta demokracie, tohle je ta svoboda slova, tohle je ještě Amerika? Tak dlouho vyváželi demokracii do světa, až jim tam moc nezůstalo.

Už fraškovitost korespondenční volby byla jasným znamením, že s USA, jak jsme je znali, je pomalu awomen. Země, zmítaná cancel kulturou, rasistickým BLM a neomarxistickými fantasmagoriemi, začíná už být pro některé lidi horkou půdou pod nohama. John Matze je jedním z nich. Odvážný člověk, co otevřeně bojuje za svobodu slova pro všechny. A za to musí být zničen. Kým? Anonymními hajzlíky, které baví sesypat se jak vosy na vybranou osobu a nedat pokoj, dokud ji neumoří. Davově, zbaběle, pak se zase vytratí v internetové anonymitě. Deanonymizovat. Stačí pár lidí. Influencerů, co ostatní k této zábavě navádějí. Přesvědčení, že mohu jako anonym ponoukat druhé k šikaně konkrétní osobnosti, a sám přitom nic neriskuji, je pilířem téhle cancel kultury i u nás.

Parler se nyní snaží zůstat on-line díky serverům v Rusku, to je ale možná jeden z jeho nejmenších problémů. Podle slov Johna Matzeho bude potřeba, aby si vybudoval kompletní vlastní infrastrukturu. Co všechno tedy musí zajistit?

Otázkou je, v jaké formě a kvalitě chce Parler do budoucna fungovat. Pokud jde o migraci dat ze serverů Amazonu jinam, za zachování současných parametrů služby, nezávidím jim. Mají už nyní okolo dvanácti milionů uživatelů. Servery Parleru byly poslední dobou zahlceny DDoS útoky internetových bojovníků za lepší zítřky, takže začínají od základů. A to je právě zajistění proti DoS. To by měla být ona ruská firma. Hosting vlastních dat ale hledají domácí, v USA. A to je problém. Datové nároky sítě už nyní překračují možnosti malých providerů, a to řádově. Po reaktivaci služby pak počet uživatelů raketově naroste o konzervativce, nespokojené s cenzurováním velkých služeb, zejména Twitteru a Facebooku. Velcí poskytovatelé Parleru své služby preventivně odpírají. Toto netržní chování jim totiž přináší politické body i přízeň Big Tech, pro které je nyní Parler veřejným nepřítelem č.1. Konkurencí, která vyhrála předem. Nikoliv díky své kvalitě nebo technologické převaze, ale už tím, že slibuje ctít svobodu slova i nadále. A to není málo. Proto tolik vadí. Tak moc se změnila Amerika.

Parler navíc počátkem ledna čelil masivnímu hackerskému útoku, po kterém z něj skupina lidí dokázala vytáhnout na 70 TB dat včetně citlivých informací o jednotlivých uživatelích. Na Parler přitom v posledních měsících odešlo i mnoho prominentních politiků, například z britské Konzervativní strany. Je tedy Parler bezpečnostním rizikem?

To je ale povyk zejména z tábora jeho konkurence. Ta nyní hledá, čím účinně odstrašit zástupy uživatelů, hodlajících odejít jinam. Ke zmíněnému úniku dat došlo více cestami. Parler měl slabší zabezpečení, ale pokud vím, třeba ta data o tom, kde se který uživatel pohyboval v době vpádu do Kapitolu, byla pořízena přímo. Aktivistická hackerka @donk_enby prostě archivovala příspěvky, obsahující média z dané události. Z časových razítek a neostripovaných GPS tagů videí pak poskládala mapu, kde se kdo v daném čase pohyboval. Média, jindy tak kritická ohledně cizích osobních údajů, tleskala. Mám chápat tak, že jakákoli informace, v určitý moment veřejně dostupná, je mi k dispozici a mohu s ní nadále pracovat, jak jie mi libo, včetně publikace ve veřejném zájmu? Tak to rád slyším.

Podobný únik může v budoucnu nastat z kterékoli jiné služby. Smiřme se s tím, že sociální sítě v tomhle ohledu bezpečné zrovna nejsou. Politické zadání ale bylo prolustrovat patriotické uživatele Parleru. A tak si etičtí hackeři, což je jen eufemismus pro politicky motivovaný hacking, posvítili zrovna na ně. Pokud ale začne tato data někdo zneužívat, měl by si nejdřív zjistit, komu patří. Parler byl doménou válečných veteránů a patriotických skupin, které si foukat do kaše, co se týče porušování soukromí, nikdy moc nenechaly.