Před pár měsíci v Afghánistánu bohužel zemřeli tři čeští vojáci. Příslušníci armády poté prohlásili, že se pomstí a vypátrají ty teroristy, kteří se podíleli na přípravě útoku. Později také v Lidových novinách vyšla informace, že čeští vojáci skutečně pomstili a dopadli jednoho ze strůjců útoku. Bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová k tomu poznamenala, že tady bylo v podstatě všechno špatně. Armáda jistě měla naplánovat operaci a měla ji provést, ale do médií o tom nemělo uniknout ani slovo.

Komentátor Reflexu Viliam Buchert se vyjádřil v podobném duchu. „Když 5. srpna sebevražedný atentátník zavraždil nedaleko základny Bagrám tři české vojáky, přispěchal náčelník generálního štábu Aleš Opata s tvrzením, že „nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu“. Generálporučík Opata ale udělal chybu, když něco podobného oznámil veřejnosti, a naznačil tím, že přijde trest. Minulý týden pak Lidové noviny zveřejnily zprávu, že odplata za zabití tří našich vojáků skutečně v Afghánistánu proběhla a provedli ji právě příslušníci 601. skupiny speciálních sil. Zveřejnění bylo selháním, protože tyto akce jsou tajné, a tak to mělo zůstat navždy. Předpokládat, že v době celosvětového putování informací pomocí internetu a sociálních sítí nepronikne nic do Afghánistánu, je naprosto bláhové,“ napsal Buchert.

• Celý komentář naleznete zde.

„Je například známo, že islamistické hnutí Tálibán se snaží také odposlouchávat komunikaci mezinárodních sil. A v pondělí byl zabit právě voják našich speciálních sil. Náhoda? Možná. Generál Opata na úterní tiskové konferenci rezolutně odmítl, že by pondělní smrt českého vojáka mohla souviset s prozrazením tajné mise. Ale úplně vyloučit, že to mohla být afghánská msta za českou odplatu, nelze, bez ohledu na Opatova slova. Prozrazování tajných informací je vždy nezodpovědné a mělo by se vyšetřit, kdo ‚pustil‘ informace do médií,“ pokračoval komentátor.

Podle jeho názoru nesmíme také zapomínat na to, že Afghánci cizí vojáky často nenávidí. Jako na příšerné se dívali na britské vojáky, kteří v zemi vedli válku v 19. století. Ve 20. století v zemi působily okupační jednotky sovětské a i ty byly ze země vyhnány s pomocí kulek, bomb, raket a proudu krve. Ve 21. století v Afghánistánu působí západní síly, a přestože se zaštiťují tím, že chtějí zemi pomoct na cestě k demokracii, řada Afghánců i v nich vidí okupanty, kterých je třeba se zbavit.

O to problematičtější se jeví rozhodnutí bývalého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), který zarazil program přesídlování lidí, kteří v Afghánistánu tlumočili českým vojákům. Bez tlumočníků se ale čeští vojáci v Afghánistánu téměř neobejdou, což jejich pozici zhoršuje. Exministr zastavil program poté, co se ukázalo, že jeden z přesídlených Afghánců se měl v Nemocnici na Bulovce pokusit o znásilnění sestřičky. Soud nakonec konstatoval, že se Afghánec trestného činu nedopustil.

„Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru Info.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, kteří jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti,“ napsal k problému zmíněný server.

• Celý článek naleznete zde.