Skutečnost, že Ukrajina s Ruskem už nevyjednávají, svědčí podle Šedivého o tak hlubokých rozporech, že o vyjednávání nemá ani jedna strana zájem a chybí jim také témata, o kterých diskutovat. „Zahájení rozhovorů bude vázáno na neúspěchy a úspěchy na bojišti. To je může donutit udělat ústupky a mít zájem diskutovat,“ řekl generál s tím, že situace na bojišti je velmi blízká vyrovnanému boji. „Rusko sice postupuje, ale hodně pomalu a žádné razantní vojenské operace se neuskutečňují - tedy že by měly za následek zábory velkých území Ukrajiny. Ukrajině se dokonce daří získávat část území zpět. Nikdo nechce dělat ústupky, které by byly zbytečné. Je to tedy na mrtvém bodě, zatvrzelé jsou obě strany,“ popsal Jiří Šedivý.

Podotkl však rovněž, že konkrétní vyjednávání mezi ruskou a ukrajinskou stranou stejně probíhají. Ať už se jedná o debaty kvůli výměně zajatců, vojáků, ohledně Mariupolu nebo kvůli humanitárním koridorům. Na nižších úrovních se tak dle zkušeného generála vyjednává stále. Rusové se navíc zaměřili na ničení infrastruktury, logistická a velící centra a další strategické budovy. Nakolik podle něj dodávky západních zbraní mění podobu Ukrajiny? Tedy, může se stát, že země bude natolik zničená, že válčit už nebude efektivní a Rusové dosáhnou svého? „Ničení infrastruktury souvisí s podporou vojsk na válčišti. Komunikační uzly a cesty, linie zásobování, průmyslové závody… tedy vše, co podporuje armádu, je infrastrukturním cílem. Ať si myslíme cokoliv, Rusové nemají za cíl zničit celou Ukrajinu. Chovají se brutálně, chovají se nekompromisně, chovají se skutečně, řekl bych, tak, jak jsou naučení z druhé světové války. To se opakuje pořád, ale nevěřím, že by úmyslně ničili místa, která budou sami potřebovat. Jde o široké spektrum objektů, které jsou zničené, aby se narušila schopnost Ukrajiny válčit,“ řekl redakci.

Ukrajinské členství v Evropské unii by dopadlo na ostatní

Rusko čelí kvůli napadení Ukrajiny sankcím a rázným omezením od různých států. Šedivý se domnívá, že po ukončení války nebude situace vůbec jednoduchá. „Bude nutné najít cestu, jak vůbec dále jednat s Ruskem, aby nebylo zatlačeno do kouta do té míry, že se stane nepřítelem všech a všichni se stanou nepřáteli Ruska. To by nebylo správné a zároveň přijde debata, co bude s Ukrajinou, jak se bude vyvíjet, jak bude probíhat rekonstrukce území, zničené infrastruktury, ropovodů a plynovodů vedoucích přes Ukrajinu a do jaké míry bude vše použitelné. Mám obavy, aby se poválečné období nezadrhlo v nějakém nestabilním prostředí, které umožní, že se začnou etablovat a ukazovat ambice některých skupin a některých částí průmyslové lobby,“ varoval generál.

Server Politico nedávno upozornil, že vedení Francie, Itálie nebo Německa se obávají ukrajinského vítězství, které by mělo za následek destabilizaci největší země, zhoršení energetické krize i bezpečnosti. Obavy vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Právě ony obavy míří podle Šedivého hlavně k členství Ukrajiny v Evropské unii. „Obávají se, že země bude tak rozbitá, že jí nebude stačit stejná podpora jako jiným novým členským státům. Tyto země musely vždy splňovat určitou úroveň zemědělství, průmyslu, ekonomiky i rozvoje společnosti. Bojí se, že by Ukrajina sebrala velkou část finančních prostředků, které má Evropa na rozšiřování k dispozici,“ sdělil s tím, že podobné problémy se řešily už v případě Turecka, když chtělo do Evropské unie vstoupit.

„Diskutovali, proč nevzít Turecko do Evropské unie. Turecko je jednou polovinou vyspělé, druhou polovinou poměrně chudé a Evropa není schopná 80 milionů Turků dostat na minimální úroveň, která je v Evropské unii. Něco podobného je i Ukrajina. Je velká a její členství by mělo dopad na ostatní státy a zejména nás, kteří jsme v rozvoji a snažíme se dostat na vyšší úroveň, až třeba na úroveň Rakouska a Německa,“ vysvětlil bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky.