Civilní rozvědka podle informací Radiožurnálu nijak nezahladila stopy po minulosti tajného špiona, který byl letos nakrátko pověřen vedením celé služby a jeho jméno oficiálně zaznělo na tiskové konferenci člena vlády. Jeho minulost živnostníka je volně dohledatelná i nyní, kdy už je rozvědčík v civilu.

Stopy po jeho živnostenské činnosti vedou do vily v odlehlé části pražských Dejvic, kde sídlí několik dalších firem. Bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor upozorňuje, že to může být pro civilní rozvědku velký problém a hrozí odhalení několika špionů.

„Každá dekonspirace objektu i zaměstnanců je vždy závažný problém. Mimo jiné ten objekt už mohl předtím někdo z nepřátelských tajných služeb sledovat a mohl si tipovat další osoby, které se mohou stát terčem jakékoliv nepřátelské nebo negativní akce,“ řekl Šándor pro Radiožurnál.

Živnost v dejvické vile měl vysoce postavený rozvědčík napsanou již od roku 2002. „Člověk nemusí být znalec zpravodajského prostředí, aby věděl, že nebyl vybrán na ulici, ale že jde o člověka s nějakým backgroundem v té tajné službě. A že ta živnost tam nebyla jen tak,“ řekl Šándor s tím, že člověk ustanovený do vedení rozvědky musel v samotné rozvědce dlouhou řadu let pracovat, a tudíž je jeho živnost jasným vodítkem.

I proto mají příslušníci bezpečnostních sborů jakékoliv podnikání obecně zakázáno. Podle Šándora si měl důstojník svoji minulost lépe ohlídat. „Mohl si být vědom toho, že když se jeho jméno stane známé, že se budou novináři, ale nejen ti, zajímat o jeho minulost. A pokud zjistí, že měl na sebe napsanou nějakou živnost na určité adrese, tak jim bude zřejmé, že jde o nějaké krytí,“ vysvětlil Šándor.

Samotný dnes už bývalý rozvědčík na výzvy novinářů nereaguje a svou živnost již má přepsanou na adresu trvalého bydliště v severních Čechách. Ve vile v pražských Dejvicích o muži prý také neslyšeli. „To jste tady špatně. O tom momentálně nic nevím,“ řekl reportérům Radiožurnálu muž středního věku a zavřel dveře s neprůhledným sklem.   

Vila má podle reportérů i další znaky tajného krytí, disponuje mnoha kamerami, okny neustále zakrytými žaluziemi, mnoha anténami na střeše a závorou u vjezdu. Civilní rozvědka se k budově nevyjádřila. „Je potřeba zdůraznit, že většina informací, které se jakkoliv dotýkají činností zpravodajské služby, jsou informacemi utajovanými,“ napsal redakci Radiožurnálu v e-mailu kancléř služby Jaroslav Hrbek.

Jiný důvěryhodný anonymní zdroj prý poskytl informace, že se objekt používá k tajným účelům od 90. let a sídlí v něm specialisté na Balkán. Problém je, že v budově sídlí několik dalších firem, jejichž členové jsou jako živnostníci volně dohledatelní v rejstříku. Hrozí tak vyzrazení některých špionů v terénu a jejich případných operací.

Šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček, pod nějž civilní rozvědka spadá, se k celé situaci odmítl vyjádřit. „Nemohu to nijak komentovat,“ řekl na dotazy novinářů.

Bývalý ministr vnitra a také ředitel rozvědky František Bublan upozornil, že nedostatečné krytí jedné osoby může ohrozit mnoho dalších. „Pokud dojde k vyzrazení objektu, tak to je ještě poměrně jednoduché, ten objekt se prostě opustí a najde se nějaký jiný. V tom by takový problém nebyl, možná jen finanční. Ale pokud jde o lidi, tak tam už je to horší,“ upozornil Bublan a dodal, že vyzrazení špioni musí okamžitě opustit terén a přejít do podpůrných týmů.

Podobnému skandálu začátkem tisíciletí čelila také Bezpečnostní informační služba. Ta neuhlídala zpřístupnění katastru nemovitostí veřejnosti, kde byly záznamy o vlastnictví několika objektů. Na veřejnost tak vyšly informace o několika tajných bytech nebo školicích centrech kontrarozvědky.