První část pravidelného přehledu mediálních zajímavostí uplynulého týdne má dnes velice netradiční podobu. „Obvykle nečiním sám ze sebe téma této rubriky. Leč tentokrát to za mne činí jiní. V jediném týdnu se na mou hlavu sesypal ranec pomlouvačných trapností psaných lidmi, kteří si připadají důležití a kteří by byli rádi, abychom je brali vážně. Odstartoval to nevinný diskusní pořad u kulatého stolu v cyklu Názory a argumenty Českého rozhlasu, kde jsme se mimo jiné sešli s Davidem Klimešem z firmy Economia Zdeňka Bakaly,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.  

„Klimeš pak na klidnou a vyrovnanou a hlavně názorově pestrou – ‚v tom je asi ten problém, že, pane Klimeši‘ – rozpravu vedenou moderátorem Tomášem Procházkou, které se účastnili také Martin Zvěřina, Jan Kubáček a Erik Best, zareagoval na sociálních sítích příspěvkem, v němž předně nenapsal pravdu. A také vcelku nepochopitelně osobně zaútočil – na mě. Ta nepravda spočívala ve větě, jíž Klimeš zhodnotil průběh rozhlasové diskuse: ‚surreálná debata, zda jsou Češi alergičtí na pravdu‘. Nic takového tam nezaznělo, možná jen v Klimešově hlavě,“ upozorňuje mediální analytik.

Klimeš z Bakalova média ve stopách normalizačních soudů

Načež mu tento člověk vyčetl, že ve své výuce na Vysoké škole ekonomické využívá knihu Mezinárodní dezinformace „estébáka“ Ladislava Bittmana, kterou v roce 2000 vydala Mladá fronta. „Klimeš asi neví, že Bittman, jenž zemřel letos 18. září ve věku 87 let, v roce 1968 emigroval na Západ. V květnu 1971 vypovídal pod krycím jménem Lawrence Britt před podvýborem Senátu amerického Kongresu. Díky svému někdejšímu vysokému postavení mohl podat americkým úřadům informace o více než polovině agentů StB působících v Německu a Rakousku a dostatečně podrobné znalosti měl i o činnosti StB v dalších zemích,“ připomíná Petr Žantovský.

Právě za zmíněné vystoupení před americkými zákonodárci Bittmana v roce 1972 odsoudily československé soudy v nepřítomnosti k trestu smrti a propadnutí majetku. „Rehabilitován byl až v roce 1994. Nuže teď Bittmana soudí i nějaký Klimeš. To jsme to dopracovali! Mimochodem Bittman své zkušenosti z práce v komunistických tajných službách vložil i do několika knih, které byly vydány v USA, Německu, Španělsku či Kanadě. Působil na Bostonské univerzitě, přednášel o mezinárodní komunikaci, dezinformaci a propagandě. Své působení ukončil s titulem emeritní profesor. Pro Klimeše je to však zřejmě handicap. Což něco vypovídá spíše o Klimešovi,“ míní mediální odborník.

Rozjížděl filiálku Evropských hodnot, teď má patent na rozum

„À propos – Bittmanovu knihu Mezinárodní dezinformace do studijního plánu předmětu o dezinformacích už před více než patnácti lety začlenil bývalý, dnes již nežijící, pedagog toho předmětu Peter Duhan, protože to je jediná takto komplexní kniha o mezinárodní propagandě, jaká u nás vyšla. O tom svědčí i fakt, že tuto knihu vede ve studijní literatuře i Univerzita Karlova. Jenomže to Klimeš neví, protože on má svoji pravdu. Jiná ho asi nezajímá,“ podivuje se Petr Žantovský nad uvažováním Bakalova novináře, jenž si kromě komentování politiky a ekonomiky pro E15, Hospodářské noviny a nejnověji týdeník Ekonom šplhnul u části veřejnosti i oslavným knižním rozhovorem s ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem pod názvem „Aby dobro neškodilo“.