Z mainstreamové informační rovnice jsou vymazávány pofiderní milionové kšeftíky s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, daňové úniky a sexuální perverzitky Bidenova syna, ale i Bidenovo ohrožení bezpečnosti Američanů několikamilionovým přívalem nekontrolované migrace (včetně čínských vojenských agentů), ostudným úprkem z Afghánistánu, krkolomným zadlužením státu, umlčováním médií, odfinancováním policie, prosazováním agendy LGBTQ+ ve školách, institucích a vojenských strukturách. Naopak zveličováno je vše, co kdy komu bylo na Trumpovi nesympatické, provázeno dehonestací a kriminalizací těch víc než 70 milionů dezolátů, kteří ho volili,“ píše Kuras ve svém komentáři Trumpova hlava na špalku.

Trump se podle jeho slov stal jakýmsi hromosvodem onoho všeho „kontroverzního extremismu“ a jeho potrestání by posloužilo jako globální výstraha. „Když to ti pokrokáři dokážou udělat zvolenému prezidentovi, nikdo před nimi není bezpečný,“ podotýká. „Oni nejdou po mně, jdou po vás. Já jim v tom jenom překážím,“ cituje slova Trumpa jeho voličům, scházejícím se po desetitisících na jeho veřejných vystoupeních.

Za co tedy mu ten hrdelní trest oněch 450 let vězení hrozí? „Žalob je 91, od údajného znásilnění, po údajně protiprávní uchovávání tajných dokumentů, po protistátní spiknutí. Některé zní jako kanadské žertíky: protistátním spiknutím je třeba doporučení stoupencům, aby se dívali na televizi, nebo snaha získat něčí telefonní čísla. Vážnějším, ač stejně absurdním, je pokus o zvrácení výsledku řádných voleb, přičemž tím trestným činem není jejich zpochybnění samotné, nýbrž zpochybnění s vědomím, že volby prohrál,“ přibližuje Kuras.

Fascinující pro Kurase je, kolik lidí věří, že Trump a volební kverulanti zpochybňování regulérnosti voleb u soudu prohráli. „Ve skutečnosti se žádný takový soud nekonal, protože návrhy na soudní řízení soudy opakovaně zamítaly. Paradoxně by tedy vlastně tato obžaloba – už čtvrtá snaha o jeho politickou likvidaci po předchozích třech neúspěšných – mohla Trumpovi dát příležitost neregulérnosti voleb 2020 ve své obraně konečně prokázat,“ podotýká.

Jestli Trump i toto čtvrté stíhání nevyhraje, mohlo by vytvořit precedent, podle něhož by prakticky veškeré zpochybňování výsledků voleb mohlo být trestným činem protistátního spiknutí. „Protože nemylme se: ono tu vůbec nejde o to, zda je Trump padouch nebo hrdina, nýbrž o to, zda Američané ještě někdy budou moci volit někoho, kdo nepatří k oné rozsáhlé progresivistické klice, která ovládla americké instituce, dnes už viditelně, včetně kdysi hrdě nezávislého právního systému. Padne-li Amerika, jak dlouho potrvá, než ji budeme všichni následovat?“ dodává Kuras.

Závěrem dodává, že by nám prospělo v tom celkovém globálním zmatení rozpouštět přesvědčení, netvořit si žádný názor a jen přijímat informace, včetně dezinformací. A na rozdíl od Bidena – dávat přednost faktům před pravdou.