„Boris Johnson hazardoval se vším a vyhrál. Británie bude premiérem Johnsonem změněna navždy,“ píše britský novinář James Butler v komentáři v amerických The New York Times. Johnson podle Butlera vsadil na předčasné volby všechno. Sázka se vyplatila a premiér vyhrál, přičemž se mu podařilo konzervativcům v britském parlamentu poprvé po čtyřiceti letech získat rozhodující většinu.

„Pan Johnson nyní získal nástroje dělat, co se mu zlíbí. Na konci jeho pětiletého volebního období bude Británie velmi jiným místem než doposud,“ píše Butler. „Mohli bychom začít tím, že bude pryč z Evropské unie,“ dodává. Johnsonova předvolební kampaň se podle Butlera soustředila především na kritiku Jeremyho Corbyna, vůdce Labour Party. Corbynovi labouristé se oproti tomu pokusili z voleb udělat všelidové hlasování o dekádě trvající politice úspor prosazované konzervativním kabinetem. Zdůrazňovali také rizika, která plynou britskému systému veřejného zdravotnictví z britsko-americké obchodní dohody.

• Článek o výsledcích britských voleb na ParlamentníchListech.cz ZDE

Výsledek je jasný, píše Butler. „Volební mapa byla přepsána, znechucené Skotsko se vrátilo, takřka jednomyslně, k podpoře Skotské národní strany (SNP) a vymazalo z politické mapy regionu takřka zcela obě britské dominantní partaje. Ve Walesu a v Anglii padly pozice obsazené labouristy od konce 2. světové války ve prospěch konzervativců,“ píše. Labour Party utrpěla v oblastech, ve kterých byla tradičně silná, těžké ztráty, dodává s tím, že hodně pozic, které Labour Party v těchto volbách ztratila, bylo po dlouhou dobu považováno za zaručené. „Mnoho tradičních voličů Labour Party volilo v referendu o brexitu v roce 2016 odchod,“ píše Butler. „A tak nyní buď volili Johnsonovy konzervativce, kteří mají odchod v programu realizovat, nebo se zdrželi voleb,“ dodává. V neúspěchu Labour podle Butlera hrálo roli i to, že se strana zavázala k tomu, vypsat k odchodu Británie z EU druhé referendum.

Brexit je podle Butlera pro Johnsona příležitostí. „Nabízí mu šanci přetvořit ekonomické a politické základy Británie. Johnsonovi se pravděpodobně podaří prosadit dohodu o brexitu v parlamentu ještě před Vánoci,“ píše. Británie mimo Evropskou unii ovšem bude zcela určitě ekonomicky trpět, píše novinář. Podle Butlera není jisté, zda úsporné výdajové plány Johnsonových toryů ustojí situaci Británie potýkající se s ekonomickými těžkostmi po odchodu z Unie. Podle Butlera je nepravděpodobné, že bude adekvátně stačit na zmírnění krize v sociální péči nebo záplatování rozpočtů místních samospráv.

„Gambl“, který se vyplatil

„O hazardu (‚gamblu‘), který se vyplatil,“ píše na stránkách agentury Reuters v názorovém článku i publicistka Elisabeth Piperová. „Sdělení bylo jasné: Proveďte brexit!“ začíná Piperová. Provést brexit a vyvést Británii ze zdánlivého patu bylo podle Piperové pro Johnsona v jeho předvolební kampani cosi na způsob mantry – a zafungovalo to.

Johnson podle ní zaútočil přímo na voliče v tradičních oblastech, ve kterých po desetiletí vítězila levicová Labour Party. Chtěl získat podporu od lidí, kteří nikdy dříve konzervativce nevolili, ale pro které téma brexitu přebilo i tradiční politické, stranické preference. Předčasné volby byly pro Johnsona podle novinářky hazardní hrou s vysokými sázkami, zároveň ale také nezbytným krokem, kterým mohl docílit toho, aby menšinu konzervativní strany v Dolní sněmovně (House of Commons) přetvořil ve většinu, která by mu umožnila začít prosazovat svou politiku zahrnující realizaci odchodu Velké Británie z Evropské unie ke konci ledna.

Johnsonova strategie pro tyto volby se opírala o snahu nalákat stoupence brexitu všech politických barev a zároveň i ty tradičně volící Labour Party v průmyslových oblastech Midlands a na severu Anglie. Johnson také oslovil ty, kteří volili konzervativce vůbec poprvé, slovy: „Můžete nám propůjčit svůj hlas a příště se zase vrátit k labouristům.“ Johnson ale podle Piperové také vyprávěl „pohádky“. Třeba o tom, že brexit sníží migraci a že Británie získá do veřejných prostředků peníze, které by jinak musela odeslat do rozpočtů a které by mohla nainvestovat do veřejných služeb včetně zdravotnického systému.

„Povzbuzení pro Američany“

„Výsledek poskytne Británii silný konzervativní kabinet, který nebude mít problém s tím vydržet pět let do dalších voleb,“ píše v článku pro web televize Fox News publicista Theodore R. Bromund, seniorní výzkumník anglo-amerických vztahů think-tanku The Heritage Foundation‘s Margaret Thatcher Center for Freedom). Stejně jako byly Spojené státy, i před těmito volbami vypadala Velká Británie jako rozdělená země, píše Bromund. „Jestli ale predikce volebního výsledku vydrží, vypadá to, že je Velká Británie o mnoho méně rozdělenou zemí, než to ještě včera vypadalo,“ dodává.

I podle Bromunda byl nosným tématem těchto voleb brexit: „Britská snaha odejít z Evropské unie“. „Většina ve prospěch odchodu Británie z Evropské unie vyjádřená v referendu o brexitu v roce 2016 byla jasná, ale také těsná,“ píše Bromund. „Centrálním heslem kampaně konzervativců před čtvrtečními volbami byla motto potřeby ‚udělat brexit‘. „Ovšem mnoho z těch, kteří v roce 2016 podpořili v referendu brexit, byli podporovatelé Labour Party. Před čtvrtečními volbami ovšem nebylo jasné, jestli dostatek těchto voličů bude ochotný podpořit konzervativce, a to nezávisle na tom, jak moc strana myšlenku brexitu propagovala,“ poznamenává.

„Pro Spojené státy jsou výsledky britských voleb jasně povzbuzující,“ píše Bromund. Británie by podle něj nyní měla být schopna díky silnému mandátu konzervativní vlády provést brexit do 31. ledna 2020. „To znamená, že by Británie a Spojené státy měly být schopny si v blízké budoucnosti vyjednat zónu volného obchodu,“ poznamenává.