„Evropská komise si myslí, že teroristi spáchají trestné činy s legálně drženými zbraněmi? Podle mě je to blbost. Když chce někdo něco spáchat, tak si zbraň sebere nelegálně.“ Takto poměrně zostra začali studenti debatu s našimi europoslankyněmi v Olomouci. Po úvodním představení osob z Evropského parlamentu začala diskuse, v které se jasně ukázalo, že pokud něco středoškolákům na Olomoucku chybí, přehled o politickém dění to nebude.

Slovo si v reakci na první dotaz vzala europoslankyně Michaela Šojdrová. „Evropská komise připravovala směrnici dlouho, ale pak po migrační vlně a větším teroristickém ohrožení byla pod větším tlakem přípravu urychlit. Myslím si, že se to podepsalo na kvalitě návrhu. Když přišel, všichni jsme ho zkritizovali,“ reagovala Šojdrová s tím, že pak doznal materiál změn i zásluhou českých poslanců. Upozornila na to, že Česko má velmi dobrý zákon o držení zbraní a v porovnání s naší praxí jsme konfrontováni se systémem, který nám nevyhovuje. „Budeme se muset přizpůsobit, nicméně jsem přesvědčena o tom, že v praxi vzniknou takové problémy, že se bude směrnice upravovat ve smyslu, jak jsme chtěli my,“ dodala. I když se například tento materiál příliš nepovedl, není potřeba kvůli němu pochybovat o EU. „Kvůli tomu nemusí zanikat Evropská unie, nemusíme jít do žádného referenda, prostě nepodařená směrnice vůči jedné zemi, protože v jiných zemích to problém není,“ podotkla Šojdrová. 

Vy jste si to schválili v Bruselu! – Ne, vy jste si to blbě zpracovali...

S tím, že směrnice byla vytvořená pod tlakem, souhlasí i europoslankyně Olga Sehnalová. „Když se dělaly úpravy, do kterých mluvili experti z ministerstev vnitra ze všech 28 členských států, v závěrečném hlasování Českou republiku podpořilo pouze Polsko,“ upozornila také před studenty. „Některé části směrnice jsou dobré, některé mizerné, některé vadí situaci, která je specifická pro Českou republiku,“ dodala.

Europoslankyně Kateřina Konečná pak upozornila na to, že jde o směrnici a bude důležité, jak ji my jako Češi uchopíme. „Pokud bychom se hodně odchýlili, nebude se to Komisi líbit a bude pokračovat jednání. Ale já dělám životní prostředí deset let a za spoustu problémů se směrnicemi, které se týkají životního prostředí, si můžeme sami. Nejsou napsány tak rigidně, jak my si je následně vykládáme v českých zákonech. Velmi často se bohužel dostáváme do toho, že všichni říkají – „To vy jste si schválili v Bruselu“, ale to, že to vlastně přišlo pak na vládu a ministerstvo a bylo to zpracováno nejblbějším možným způsobem, přepsáním holého textu bez logického uvažování, to se prostě stávalo,“ uvedla Konečná. „Já jsem pacifista, raději to dál komentovat nebudu,“ podotkla.

Britové googlovali po brexitu: Co je Evropská unie?

Ani další studentka v otázce nechodila kolem horké kaše a zeptala se na odchod České republiky z Evropské unie: „Jaký je váš postoj?“

„Když chodím přednášet do škol, snažím se nemít politické postoje, měli bychom vám říkat fakticitu věci, ale samozřejmě, já jsem za stranu, která podporuje referendum, dlouhodobě. Nebojíme se názorů občanů v této věci. Ale jsem realista v tom, že pokud říkáme A, tak musíme říkat i B, a to, co se stane ve chvíli, kdyby se občané opravdu rozhodli odejít z Evropské unie,“ reagovala Kateřina Konečná, která odmítá jednoduchá hesla. Lidé by měli znát fakta... A upozornila na to, že odchod Velké Británie z EU vůbec není jednoduchá věc. „Je neskutečné množství otazníků, ke kterým jsme se ještě nedostali, a za rok to má skončit,“ dodala.

Olga Sehnalová připoměla i to, co se šířilo před brexitem. „Jeden z velkých argumentů, který rozhodl o výsledku, byl, že peníze, které Británie posílá do rozpočtu EU, dá do svého zdravotnictví. Kdo by tomu netleskal, že? Akorát se ukázalo, že je to lež a nesmysl, ale referendum už je rozhodnuté. Teprve teď si začínají uvědomovat, co se stalo. Někde jsem zaslechla také informaci, že nejvíc googlovaný pojem po zveřejnění výsledků referenda bylo, ‚Co je to Evropská unie‘…“

Británie si mohla dovolit luxus, protože má vedle sebe bezpečnou EU

„Proč se o tom vlastně bavíme? Proč chceme vystupovat z EU? Co nám vlastně tady chybí? Máte málo svobody? Málo demokracie? My jsme generace, kdy jsme zažily, že nemůžeme říct politický vtip,“ ptala se Michaela Šojdrová.

„Proč vlastně debatujeme o tom, že bychom chtěli znovu rozhodovat o něčem, o čem jsme se už rozhodli, jako někdo nedospělý, kdo neví, co vlastně chce. Já se nebojím toho, položit lidem tuto otázku, Ať je referendum, klidně, ale musela bych mít alternativu. Jaká je alternativa? Řeknete Norsko, Švýcarsko, ale to nejsou alternativy, protože Švýcarsko je jiná země historicky, Norsko si může dovolit ten luxus, Velká Británie si může dovolit ten luxus vystoupit. Proč? Protože tu má bezpečnou Evropskou unii. Ano, států, které se do jisté míry vzdaly svého rozhodování o něčem, protože chtějí něco víc. Chceme větší trh pro naše podnikatele, větší vzdělávací prostor pro naše studenty a vědce,“ vysvětlovala důrazně Šojdrová.

„Můj názor je jednoznačný, nemáme důvod vystupovat z EU. A pokud referendum, tak myslím si, že to je věc velké osvěty, vysvětlování toho, co nám Evropa dává, a zodpovědnosti. Vzala jsem si s sebou knihu ‚Průmysl lži‘,“ dodala.

Osmdesát procent české legislativy pochází z Evropské unie

Z řad studentů padl další dotaz: „Je osvěta o Evropské unii dostatečná? I výzkumy veřejného mínění ukazují, že nemalá část naší společnosti by byla pro vystoupení z EU, aniž by znala důsledky. Jak podle vás vzniká neochota lidí zjišťovat si informace o EU?“

Europoslankyně se v podstatě shodly, že množství informací, které se dostává do médií právě o fungování Evropské unie dostatečné není. O věcný text nikdo nezavadí. A zatímco poslankyně Šojdrová vyzvala bránit veřejnoprávní televizi, Olga Sehnalová občas zuří i po zhlédnutí vysílání ČT. Ať už je to jakkoli, informací je prostě málo a když, tak špatné zprávy. „Pokud je to něco dobrého a pozitivního, většinou vystoupí daný ministr a řekne – my, naše vláda to vymyslela, schválila – ale přitom to není třeba nic jiného než transpozice evropské směrnice,“ podotkla Sehnalová. „Když je to problém, kdy si například Česká republika neprosadila své, tak první replika bude – my jsme to nechtěli, to Brusel. Když tohle zaznívá z vládní úrovně, z úrovně Poslanecké sněmovny, a pak i z médií, tak se nedivte, že se k vám dostávají jen problematické věci,“ dodala.

Osmdesát procent české legislativy pochází z Evropské unie. „Za 14 let jsme se nenaučili žít v Evropské unii. Měli jsme vlády, pro které bylo jednoduché kritizovat, ale když se podíváte, jak strašně málo jsou Češi zastoupeni v Evropských institucích...“ upozornila europoslankyně Konečná. „Takhle to nefunguje, když se pak podíváte, jak tam jezdí daleko menší státy! To samé se týká českých médií. Máme tam jednoho zpravodaje Českého rozhlasu, jednoho z České televize a jednoho z ČTK, ne pro Evropský parlament, pro celý Brusel, pro Komisi, Radu, europarlament a možná i pro Belgii.“

„Nechci nás přirovnávat k Německu, ale Litevci, Lotyši, Estonci tam mají desítky lidí, kteří zprostředkovávají informace zpět do zemí. Vůbec nechci kritizovat redaktory, kteří jsou v Bruselu. To musí být něco šíleného, v tom se nemůžete vyznat, stíhat, abyste to pokryl. A to já považuji za problém veřejnoprávních médií, která jsou placena z našich daní... A myslím si, že by si hoši měli hodně rozmyslet, když mají zájem na tom, aby se o Bruselu řádně informovalo a pak se neříkaly kraviny, jak o tom mluvila Olga, aby tam poslali týmy lidí,“ doporučila rázně. „Není dostatečná osvěta a není proto, že sama vláda netuší, co chce. A tím nemyslím tuto vládu,“ dodala.

Kritizovala, že před námi jsou naprosto stěžejní otázky, ale nevěnují se jim ani poslanci... Podle Šojdrové ale v době vlády Bohuslava Sobotky například Úřad vlády fungoval velmi dobře.

Řeč byla také o evropských dotacích nebo o přijetí eura: „Ekonomicky jsme na to připraveni, a když to zvládli Slováci, tak to musíme chtít zvládnout taky. Je to pro nás určitá jistota,“ uvedla k Šojdrová.

Sehnalová upozornila na to, že Slováci měli v době přijímání eura výhodu, protože šlo o rozhodnutí všeobecně akceptované, ale v momentě, kdy Češi mají s eurem problém, těžko lze přistupovat k takovému opatření. Předtím, než k takovému kroku přistoupíme, se neobejdeme bez veřejné debaty. „Jakmile euro nebude pro lidi přijatelné, je to z mého pohledu riskantní věc,“ uvedla Sehnalová.

A s tímto názorem souhlasila i Kateřina Konečná, jež má s eurem ještě další problém, který se týká ekonomických nejasností a rozdílů ve vnímání eurozóny u Francie a Německa.

Nemají nás v Bruselu rádi kvůli prezidentovi? Jsou jiné problémy...

A došlo i na staronovou hlavu státu. „Dívají se na vás v Bruselu jinak, když náš prezident jezdí často do Číny a do Ruska?“

„Nedívají,“ reagovala Sehnalová a připomenula, že Česká republika skutečně není středobod Evropy. To samé si myslí i europoslankyně Konečná. „Jsou jiné problémy, které nám vyčítají, než je náš prezident.“ Svůj názor přidala i Michaela Šojdrová: „Kdybychom měli prezidenta, za kterého se já nebudu muset stydět, byli bychom na tom lépe. Souhlasím s tím, že velký vliv nemá.“

Ještě před zahájením diskuse s europoslankyněmi, na úvod vystoupil také Jan Pátek z pořádající Informační kanceláře Evropského parlamentu, který popsal fungování jejich kanceláře i některá formální pravidla, kterými se EU řídí a kdo o čem rozhoduje. Popisoval činnost jednotlivých výborů, a jaké je postavení národních států.