Mnohokrát jsem si kladl otázku, proč vznikají ekonomické krize, proč je ve světě tolik násilí a zejména kdo hýbe celosvětovou politikou. Kluby jako Bildenberg jsou elitářské kluby, které mají významný vliv na dění ve světě. A to právě z důvodu personálního zastoupení finančních institucí, miliardářů i vysokých představitelů mezinárodních organizací. A můžeme se pouze domnívat, co se za zavřenými dveřmi domlouvá a řeší. Podle nezávislých novinářů, kteří dlouhodobě sledují tyto aktivity, se neřeší pouze brexit či krize neoliberalismu, ale i bezpečnostní situace na Blízkém východě či Ruská federace a Čína. Právě obrovský vliv oligarchů a byznysmenů na politiky a politiku je příčinou toho, že se rozvírají pomyslné nůžky mezi těmi nejbohatšími a většinovou společností. Nemusíme chodit daleko, i u nás vstupují podnikatelé do politiky a hájí spíše své zájmy před zájmy veřejnosti.

ČSSD neuspěla v evropských volbách. Měla by si vzít příklad z německé sociální demokracie, kde po volbách rezignovala předsedkyně strany, nebo by šlo v českých podmínkách o zbytečné gesto? A je na tom ČSSD skutečně tak zle, jak to podle výsledků eurovoleb vypadá?

Sociální demokracie neuspěla již ve třech po sobě jdoucích volbách, což ukazuje na obrovské problémy strany. Jako členovi ČSSD, který stranu v listopadu 1989 pomáhal obnovovat, mě mrzí současný vývoj a zejména nepodpora široké veřejnosti. A nejde to svádět na ekonomický boom, který není nakloněn levicovému pohledu na svět, či na krizi standardních politických stran. Protože i dnes existuje řada společenských problémů, na které má sociální demokracie řešení. Možná jsem v tomto směru konzervativní politik, ale podpora rodin s dětmi, seniorů, zdravotně postižených, kvalita a dostupnost veřejných služeb či ochrana životního prostředí jsou témata, která je třeba zvednout. 

Nechci tady a teď analyzovat všechny trable ČSSD, ale jsem přesvědčen, že je třeba vyvodit i osobní odpovědnost za současnou situaci. Já jsem po špatném volebním výsledku svoji osobní spoluodpovědnost na sebe vzal a po pravdě jsem očekával stejný postup i u ostatních. K tomu ovšem nedošlo, a proto se krize uvnitř strany ještě prohloubila. Německá SPD ukázala na vysokou politickou kulturu této levicové strany a já bych si také přál, aby se tato kultura přenesla k nám. Jinak výsledek voleb do EP ukazuje na ztrátu důvěry široké veřejnosti vůči ČSSD, což není dobrá výchozí pozice do nadcházejících krajských a senátních voleb.

Co by se v příštích letech mělo stát s ČSSD?

ČSSD již nemá čas, a proto musí konat. Velmi důležitý úkol je probudit členskou základnu k aktivitě a zapojení členů do tvorby nového moderního programu, který osloví veřejnost. Druhým problémem je otevření strany pro nové a zejména mladší členy. Vždyť všude kolem nás je levicová politika výsadou mladší generace a je chybou nás politiků, že v ČR tomu tak není. Chce to více aktivity všech představitelů strany a také finanční stabilita ČSSD. Je třeba dořešit kauzu Altner, která nám také nepřidává na popularitě, a je nutné, aby stranu reprezentovali sociální demokraté, kteří mají důvěru spoluobčanů. 

Chce to také více solidarity mezi členy a je třeba omezit mnohoobročnictví, které v ČSSD jenom kvete. A zejména odpovědnost za vývoj ve straně musí mít v rukou volení funkcionáři, a nikoliv nikým nevolení šíbři. Věřím, že se podaří sociálním demokratům přesvědčit občany, že pro pozitivní vývoj České republiky je třeba mít levicovou vládu pod vedením sociální demokracie. Zkušenosti z pravicových vlád by měly být výstrahou.

Velký rozruch přinesl audit Evropské komise ohledně dotací pro Agrofert. Je překážkou, že ještě nejde o finální verzi auditu, nebo to podstatné v něm už je?

Je třeba posečkat na konečnou verzi auditu a poté z toho vyvodit závěry a politickou odpovědnost. Ovšem od samého počátku je zřejmý střet zájmů současného premiéra a v letech 2013 až 2017 ministra financí. Audit EK je jen důsledek oligarchizace naší politiky, která s sebou nese i pokles politické kultury v zemi. To, co bylo před několika lety pro politiky nemyslitelné, se dnes často stává normálním konáním. Problémem ovšem je, že jim toto konání toleruje veřejnost i média. Nelze ovšem zapomínat ani na chyby, kterých jsme se jako politici v minulosti dopustili, a umožnili tak vstup novým politickým formacím na českou politickou scénu.