Návrat Donalda Trumpa do vedení Spojených států amerických znamená, jak známo, změnu směru. „Otázkou je, co to pro nás ve střední Evropě znamená, to je podstatné,“ zahájil profesor Petr Drulák svou přednášku v Hradci Králové před sálem, který návštěvníci zaplnili tak, že část lidí musela stát.
Prospěl Otakar Foltýn svou činností ve funkci vládního zmocněnce premiéru Fialovi?Anketa
Nejprve se zastavil u problematiky Panamy a tamního průplavu, nad kterým chtějí USA zpět získat určitou formu kontroly, probíral zájem a způsob, jakým Trump může získat vliv v Grónsku, a zamýšlel se, co bude politika nového prezidenta USA znamenat pro Blízký východ, Izrael a palestinskou problematiku.
Profesor Drulák zdůraznil velký rozdíl mezi Trumpovým prvním a současným druhým volebním obdobím. Jednak jde o to, že na rozdíl od voleb v roce 2016 vyhrál Trump i na počet hlasů voličů. Před devíti lety sice získal potřebný počet volitelů, ale ve všelidovém hlasování přepočteno na celé USA měla víc hlasů Hillary Clintonová. Důvodem je zvláštnost amerického volebního systému. Nyní už Donald Trump zvítězil absolutně.
„Většina USA je dnes za Donaldem Trumpem, pro tamní občany to znamená velkou naději. Dnes má silný mandát, a rozdíl je také v tom, že nyní už ví, co chce. Tehdy si neuměl vybrat spolupracovníky, protože tenkrát ho spoustu lidí neustále zrazovalo. Teď jsou v jeho týmu lidé, kteří jsou očividně na svých místech,“ popisoval expert na mezinárodní vztahy.
Přestože je Trump ve funkci něco přes měsíc, stalo se toho už v USA hodně. „Je to tsunami nejrůznějších opatření. Za velmi důležitý moment považuji zastavení cenzury, ale i to, co je kontroverzní. To je svým způsobem útok na určité veřejné instituce. Chcete-li reformovat systém, nemůžete to nechat provádět ty stejné lidi, kteří byli jeho součástí,“ zdůraznil Drulák.
Pokud jde o starý kontinent, zatím toho podle jeho slov nelze říct mnoho pozitivního. „Trump Evropou dlouhodobě pohrdá a dává to najevo. Pohrdání není hezké, protože Američané mohou Evropu čas od času potřebovat. Není to tak, že by ji nepotřebovali vůbec. Pohrdání je to ale do určité míry pochopitelné, když Američané vidí, co se tu v posledních letech děje. Vidí, jakým způsobem se Evropané podřídili Bidenovi, kterým Trump rovněž pohrdá. A teď vidí evropské lídry, kteří udělali všechno, co po nich Biden chtěl,“ popisoval Petr Drulák.
„Když teď Biden zmizel, evropští lídři stejně pokračují ve stejné linii a dokonce jsou ještě radikálnější než sám Biden. Evropa, o které Trump nikdy neměl valné mínění, musí dneska vypadat jako parta bláznů. Řekl bych, že vůči nim Trump ani nevystupuje nijak zvlášť tvrdě. Dívá se na ně, pozve si je do Washingtonu, povídá si s nimi, ale rozhodně je nebere vážně. Zároveň si ale uvědomuje, že na jednu jedinou věc bude Evropu skutečně potřebovat. Je to Čína,“ zmínil bývalý diplomat.
Donald Trump bude podle něho chtít v určitou chvíli dostat Čínu pod větší ekonomický tlak. „Rozhodně je připraven eskalovat ekonomické vztahy a Číňany ekonomicky přimáčknout. Když si to Američané rozházejí s Čínou, obchodní vztahy padnou a firmy z obou stran budou přicházet o byznys, a to poslední, co by Trump chtěl, že by to všechno shrábli Evropané. Bude proto Evropu motivovat, aby podporovala Američany v jejich čínské politice. Proto podle mého názoru dosud k Evropanům prezident USA vystupuje shovívavě. Není tak přísný, jak by uměl být, což nechává tak trochu jiným. Viceprezident JD Vance v projevu na mnichovské konferenci Evropany rozhodně nešetřil,“ shrnul profesor Drulák.
Nadnesl také, kam bude směřovat Ukrajina a jakou roli bude hrát Evropa, která si s konfliktem doteď nevěděla rady. „Evropští lídři ve věci Ukrajiny pro Trumpa nehrají žádnou roli. K pochopení Trumpovy strategie k Ukrajině je třeba si říct – pro prezidenta USA je to ekonomická otázka, zatímco pro Evropu bezpečnostní. Když se řekne Ukrajina, začíná Donald Trump počítat. Neřeší tanky nebo rakety, bezpečnostně ho Ukrajina nezajímá. Jak sám říkal: mezi námi a Ukrajinou je ten krásný velký oceán. Trumpovi lidé teď jezdí do Ruska i na Ukrajinu a řeší, co s tím půjde ekonomicky dělat,“ podotkl Drulák k chystanému byznysu s nerostnými surovinami USA s Ruskem a s Ukrajinou.
„Evropa je z toho zděšena celkem oprávněně, protože do Ukrajiny investovala docela dost peněz, které by se daly využít jinde. Hlavně ale evropští lídři investovali politický kapitál. Veškerou svoji reputaci. Lidé jako Macron, Starmer a další. Tito lidé vlastně vylezli na strom a teď nevědí, jak se dostat dolů. Dostali se do názorových pozic, které se velmi těžko opouštějí, pokud nemají ztratit důvěryhodnost. Proto pokračují v tom, co dělali dosud,“ analyzuje stále se neměnící postoje evropských politiků. „Jenže bez Američanů tahle hra ztrácí smysl,“ doplňuje Drulák.
V okamžiku řešení příměří či míru a bezpečnostních garancí je pak dle jeho slov zcela mimo hru, že by na bezpečnost na Ukrajině dohlíželi evropští vojáci. „Poláci to dávají jasně najevo, že bez americké garance na ukrajinsko-ruskou hranici nepůjdou. To se však nestane, USA to řekly opakovaně. Je proto zřejmé, že žádné evropské vojenské angažmá na Ukrajině nebude,“ zdůraznil v rámci přednášky profesor Petr Drulák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Jak hodnotíte obsah článku?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
