V rámci druhého prezidentství Donalda Trumpa může dojít k výraznému omezení pravomoci amerických finančních regulátorů, jak vyplývá z analýzy veřejných dokumentů a z rozhovorů s lidmi, kteří jsou spojenci bývalého prezidenta.

Po nejhorší hospodářské krizi za desítky let Kongres po roce 2008 dramaticky rozšířil dohled americké vlády nad finančním odvětvím, aby zabránil opakování globálního bankovního kolapsu. Donald Trump by se v případě svého zvolení pravděpodobně snažil tyto reformy omezit, jak vyplývá z rozhovorů a návrhů Trumpových bývalých spolupracovníků a konzervativců napojených na Republikány.

Trump sice kromě krátkých videí a úryvků při vystoupeních v kampani neoznámil formální politický štáb ani nezveřejnil podrobné postoje k tomu, jak by reguloval Wall Street, ale podle zdrojů agentury Reuters však Trump tyto návrhy konzultuje s řadou odborníků a svých spojenců.

Některé myšlenky z Trumpovy současné politiky se v konzervativní ekonomické konverzaci objevují již dlouho. Patří mezi ně omezení Dodd-Frankova zákona, což je soubor pravidel přijatých po finanční krizi z roku 2008, jejichž cílem je snížit systémová rizika. Další myšlenkou je usnadnit soukromým společnostem získávání kapitálu – a tím otevřít přístup k méně transparentním a obtížněji obchodovatelným soukromým fondům a cenným papírům.

Mezi novější politické nápady patří menší dohledatelnost investic a odmítnutí nutného zveřejňování informací o životním prostředí, sociálních aspektech a správě firem (ESG), které každý podnik prověřují. Objevují se také myšlenky na dramatické snížení počtu zaměstnanců regulačních orgánů až o 50 tisíc lidí.

Již první Trumpova administrativa se snažila zrušit řadu pravidel z Obamovy éry, například ta, která zvyšovala regulace pro banky a makléře na Wall Street.

Michael Faulkender, bývalý Trumpův úředník ministerstva financí, veřejně vyzval ke zrušení zátěžového testování bank v rámci Dodd-Frankova zákona z roku 2010 s tím, že požadavek, aby banky prošly stejným souborem hodnocení, ponechává systém otevřený kolapsu, pokud se všechny naráz dostanou do stejných problémů.

„Jak dokládá akademická literatura, na informace o životním prostředí, sociálních aspektech a správě firem (ESG) se dává příliš velký důraz, ale zapomíná se na aspekt důvěry, který mají mít správci peněz vůči svým klientům, a odvádí pozornost orgánů finančního dohledu od kritérií bezpečnosti a spolehlivosti, která by přitom měla být klíčkem k zajištění trvalé pevnosti amerického finančního systému,“ uvedl Faulkender.

Další bývalý Trumpův spolupracovník Robert Bowes vyzval ke zrušení Úřadu pro ochranu spotřebitelů. Ten byl vytvořen Dodd-Frankovým zákonem, aby dohlížel na úvěrový průmysl na federální úrovni. Bowes zároveň označil Komisi pro cenné papíry za „nezodpovědnou vměšující se agenturu“, která „využívá své regulace k tomu, aby se zaměřila na politické nepřátele a prosadila radikální zelenou agendu“.

Trump opakovaně prohlásil, že chce mnohem méně regulací, než je tomu nyní. Osoba, která s ním pravidelně hovoří o ekonomických otázkách, sdělila, že Trump „určitě půjde po všech těch opatřeních týkajících se změny klimatu“, což je pravděpodobně narážka na zmíněná pravidla ESG.

Odborník na finanční regulaci z Pensylvánské univerzity Brian D. Feinstein vysvětlil, že některé z návrhů Trumpových spojenců by musely projít Kongresem, například omezení Dodd-Frankova zákona. Tudíž bude velmi záležet na výsledku listopadových voleb do amerického Senátu a do Sněmovny reprezentantů. V současné době ovládají Senát demokraté a republikáni mají ve Sněmovně reprezentantů těsnou většinu.

Ale agentury jako Komise pro cenné papíry, jejíž pětičlennou dvoustrannou komisi jmenuje Bílý dům a schvaluje Senát, by měly pravomoc prosadit další návrhy, například ty, které se týkají environmentálních zpráv ESG.

Vlivný konzervativní think-tank Heritage Foundation navíc připravuje téměř tisícistránkovou knihu „Projekt 2025“, plnou politických myšlenek a rozsáhlé databáze předem prověřených pracovníků. Významným členem Heritage Foundation je přitom Stephen Moore, konzervativní ekonom a dlouholetý Trumpův poradce, jenž navrhuje transformaci amerického ministerstva financí, která by mimo jiné snížila rozpočet daňového úřadu a propustila by tisíce zaměstnanců.

O vliv usiluje také America First Policy Institute, vznikající think-tank vedený Trumpovou strategickou poradkyní Bílého domu Brooke Rollinsovou. Ve skupině působí více než 50 bývalých úředníků a zaměstnanců Trumpovy administrativy. Skupina rovněž sepsala politický program na vysoké úrovni a vytváří akční plány pro každé federální ministerstvo a agenturu v rámci projektu „Amerika na prvním místě“.

Karoline Leavittová, národní tisková mluvčí Trumpovy kampaně, připomněla, že Trump měl během své vlády úspěch při odbourávání regulací. „Prorůstový, deregulační program prezidenta Trumpa zažehl největší ekonomiku v historii,“ sdělila Leavittová.

Naopak zástupci Bidenovy administrativy tvrdí, že republikáni dlouhodobě chtějí rušit „život zachraňující regulace a legalizují dravé obchodní praktiky, čímž zvyšují rizika pro finanční systém a ekonomiku“.

Co se týká zásadních ekonomických údajů, čísla Trumpovi spíše nedávají za pravdu. Nepočítáme-li bezprostřední dopady pandemie koronaviru, je podle oficiálních údajů nezaměstnanost za Trumpa i Bidena nejnižší od 60. let minulého století. Ačkoli pandemie a další zkreslení mohou ztěžovat srovnání, podle údajů ministerstva obchodu rostla americká ekonomika v prvních třech letech Trumpova působení (8,1 %) v přepočtu na inflaci pomaleji než za Bidena (10,6 %).

Není jasné, jaké nápady Trump převezme, ale je jisté, že nápady prosazované v konzervativních kruzích by zrušily klíčové aspekty současné finanční regulace. „Změny by zvrátily reformy od ochrany investorů až po řízení rizik největšími bankami. To by rozvrátilo celý americký systém finanční regulace,“ poznamenal profesor Feinstein z Pensylvánské univerzity.