Podle Greena Trump v roce 2016 vyhrál volby tím, že prosadil složité otázky zahraniční politiky do národní agendy, ve funkci vytvořil alternativu ke konsenzu z 90. let. „Pojmenoval a potupil stvůry z bažin Washingtonu: zkorumpované politiky, samolibé byrokraty, bezohledné poskoky různých think-tanků, média krmící se zdola. Vystupoval proti podvodníkům, s nimiž si washingtonský konsenzus, zejména Obamova administrativa, podala ruce,“ píše novinář.

Trump, podle Greena, zahraniční politice Spojených států uvolnil ruce. „Udělal víc, než jen položil základy nové zahraniční politiky. Obrysy této nové konstrukce  jsou již viditelné v Pacifiku a od Himálají po Atlantik; určitě by se dále vyvíjely, kdyby Trump v listopadu zvítězil. Outsider na jedno volební období má na svědomí pravděpodobně nejúspěšnější zahraniční politiku od konce studené války,“ napsal.

Co lze tedy Trumpovi přičíst k dobru? „Vyhýbal se novým válkám na Středním východě a snažil se ukončit ty staré. Zaujal tvrdou linii vůči Rusku, ale ne tak tvrdou, že to Rusko přimělo k alianci s Čínou. Odmítl nevýhodnou íránskou dohodu a přistoupil k íránskému režimu s hrozbou, nikoli s úplatky. A využil také štěstí a načasování, aby usnadnil usmíření sunnitských arabských států a Izraele. Tento průlom umožňuje nejen konfrontovat Írán s těmi, na kterých mu záleží nejvíce; obsahuje také zárodky transformace na Středním východě, kde dochází ropa a islamisté ztrácejí přitažlivost,“ napsal žurnalista.

Trump především podle Greena udělal světu velkou laskavost tím, že se postavil čínské hrozbě. „Objasnil výslovnou souvislost mezi americkou zahraniční politikou, která odmítla brát čínské ambice vážně, a politikou volného obchodu, která podporovala odliv průmyslové výroby na východ.“