Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
Rozdělení humanitární pomoci EU má být členěno podle světových oblastí s tím, že na Evropu je vyčleněn pouze zlomek této částky a Ruskem napadená Ukrajina tak z celkových 1,9 miliardy eur na humanitární pomoc dostane pouze 140 milionů eur a na humanitární projekty v sousedním Moldavsku půjde jen osm milionů eur. Většina částky poputuje naopak do vzdálenějších světadílů.
Peníze bude ve velkém Evropská unie posílat zejména do Afriky. Vyčleněno pro ni je až 510 milionů eur, které mají směřovat do západní a střední Afriky, Sahelu, povodí Čadského jezera, severozápadní Nigérie, střední Afriky, oblasti Velkých jezer a Velkého afrického rohu.
Fotogalerie: - Solidarita s afghánskými ženami
Pro Latinskou Ameriku a Karibik si pak EU připravuje vyčlenit z veřejných financí 113 milionů eur, které pak poputují na řešení domácích a regionálních dopadů krize do Venezuely, „na potřeby nejzranitelnějších osob postižených ozbrojenými konflikty v Kolumbii, na složitou krizi na Haiti a na postižené násilím ve Střední Americe, Mexiku a Ekvádoru“.
Vynechán nemá být ani Afghánistán, Bangladéš či Myanmar. Do těchto tří států půjde 182 milionů eur a kromě toho je 35 milionů eur vyčleněno ještě pro jižní Afriku a oblast Indického oceánu a pět milionů eur pro jižní Kavkaz a střední Asii.
Více než 295 milionů eur je vyhrazeno na celosvětové akce, které „reagují na náhlé mimořádné události a nepředvídané humanitární krize, jež mohou nastat v průběhu roku“, přes 110 milionů eur bude vyčleněno například na „inovativní projekty a politické iniciativy“, například podle Komise na víceletá programová partnerství a na „posílení schopnosti reagovat“.
Fotogalerie: - Náklad pro Ukrajinu
Zvláštní pozornost je pak věnována též Blízkému východu, kam má EU v plánu zaslat 375 milionů eur, a severní Africe s Jemenem, jež od států Unie dostane 95 milionů eur. Evropská komise uvádí, že Jemen je spolu se severní Afrikou regionem „vystaveným složitým politickým, hospodářským a sociálním výzvám“. U Blízkého východu zmiňuje též nedávný vývoj v Sýrii či humanitární situaci v Gaze, která má být podle Komise „mimořádně akutní a křehká“.
Právě do Pásma Gazy, ovládaného teroristickým hnutím Hamás, má zamířit speciálně též 120 milionů eur (přibližně 3 023 526 000 Kč) z nově oznámeného balíčku, který byl učiněn podle Komise v rámci „dlouhodobého závazku EU podporovat Palestince v nouzi“.
Balíček má zahrnovat potravinovou pomoc „na řešení akutního nedostatku potravin a podvýživy“, zdravotní pomoc na podporu fungování zdravotnických zařízení a zajištění zdravotnického materiálu, podporu v oblasti vody, sanitace a hygieny s cílem umožnit přístup k vodě a hygienickým službám, pomoc při zajištění přístřeší, „aby bylo vysídleným osobám poskytnuto bezpečné a zabezpečené ubytování“, „pomoc v oblasti ochrany na podporu bezpečnosti a důstojnosti zranitelných skupin obyvatelstva“.
Fotogalerie: - Propalestinská demonstrace
Evropská komise avizovala, že bude „úzce spolupracovat s agenturami OSN a dalšími partnerskými humanitárními organizacemi, aby zajistila rychlé poskytnutí pomoci“, a rovněž že podporuje humanitární organizace působící v Gaze i na Západním břehu Jordánu. O jakékoli spolupráci s Izraelem se však tisková zpráva nezmiňuje.
Komise též tvrdí, že „problémy s přístupem a obavy o bezpečnost v Gaze donutily humanitární partnery působící na místě omezit své operace na minimum“, že „jejich schopnost poskytovat pomoc je nesporná“ či že rovněž zahájila letecký most, zahrnující více než 60 letů, prostřednictvím kterých má být na místo přepraveno přes 3 800 tun „nákladu dodaného humanitárními partnery“ a materiál z Unie i jednotlivých členských států.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová krok komentovala se slovy, že „dohoda o příměří a propuštění rukojmích nabízí naději, kterou region zoufale potřeboval“. „Humanitární situace v Gaze však zůstává chmurná. Evropa v roce 2025 pošle na podporu Palestinců 120 milionů eur a tuny věcné pomoci,“ slíbila částku, která je jen o dvacet milionů eur nižší než ta putující na Ukrajinu.
Fotogalerie: - Za Palestinu na Václaváku
Eurokomisařka pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadja Lahbibová pak připojila, že aktuálním příměřím „naše práce pro palestinský lid však zdaleka nekončí“ a že je v Gaze „naléhavě zapotřebí bezpečný, trvalý a neomezený přístup humanitární pomoci“. „EU je odhodlána podporovat obyvatele Gazy. Tento nový balíček pomoci pomůže řešit nejnaléhavější potřeby včetně zajištění potravin, přístřeší a zdravotní péče. Budeme úzce spolupracovat s našimi partnery, abychom zajistili, že se naše pomoc dostane k těm, kteří ji nejvíce potřebují,“ dodává.
Podle Lahbibové bude v roce 2025 humanitární pomoc potřebovat více než 300 milionů lidí, „a proto EU jako přední dárce humanitární pomoci dodržuje svůj závazek pomáhat těm nejpotřebnějším“. „Naše financování humanitární pomoci podpoří naše partnery v terénu – rodinu OSN, Červeného kříže/Červeného půlměsíce, mezinárodní a místní vlády a nevládní organizace – při poskytování život zachraňující nouzové pomoci tam, kde je to potřeba. Zároveň znovu vyzývám k bezpečnému a neomezenému přístupu k lidem v nouzi: financování nestačí – musíme být schopni dostat se k těm nejzranitelnějším. A k tomu je naléhavě nutné, aby všechny strany dodržovaly mezinárodní humanitární právo,“ vyjádřila se pak k celosvětové unijní pomoci, prostřednictvím níž chce EU vynaložit 1,9 miliardy eur.
In Damascus, I had a cordial & comprehensive meeting with Syrian leader Al-Sharaa about the geopolitical situation in Syria & broader region.
— Hadja Lahbib (@hadjalahbib) January 17, 2025
Here to see the needs of the people & continue our support.
The EU is providing new humanitarian aid of EUR 235 million.
1/2 pic.twitter.com/0vCzpCxw41
Část humanitárního balíčku EU budí kontroverze
Závidíte Spojeným státům jejich prezidenta Donalda Trumpa?Anketa
Otázky vzbuzuje zejména problematika možného zneužití humanitární pomoci na místech, jako je Jemen, jehož část ovládají Hútíové vzývající ve svém hesle smrt Americe a Izraeli a vítězství pro islám, kteří podnikají útoky rovněž proti západním plavidlům, Tálibánem ovládaný Afghánistán či Venezuela, jíž vládne režim Nicoláse Madura, jehož vítězství v loňských prezidentských volbách Evropská unie neuznává.
Zdaleka nejkontroverznější je pak podpora ze strany EU pro Pásmo Gazy, ovládané teroristickým hnutím Hamás. Evropská Komise při představení nového balíčku pro Gazu avizovala, že bude „úzce spolupracovat s agenturami OSN a dalšími partnerskými humanitárními organizacemi, aby zajistila rychlé poskytnutí pomoci“, a rovněž že podporuje humanitární organizace působící v Gaze i na Západním břehu Jordánu.
Fotogalerie: - Sýrie před 20 lety
Nejenže tak při oznámení nepadlo ani slovo o jakékoli spolupráci s Izraelem, ale bylo rovněž potvrzeno, že dojde ke spolupráci s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), který čelí kontroverzím v souvislosti s tím, že měl podle zjištění Izraele pomáhat teroristům při masakru ze 7. října 2023.
Izrael upozorňuje, že je Hamás napojen na UNRWA, a do vraždění ze 7. října byli zapojeni dokonce i přímo někteří zaměstnanci úřadu. K 30. lednu proto izraelské úřady rozhodly s institucí přerušit veškeré kontakty a mluvčí izraelské vlády David Mencer zdůraznil, že financování UNRWA lze považovat kvůli míře napojení Hamásu na něj za financování terorismu. „UNRWA je prošpikovaná členy Hamásu, nejde jen o těch devatenáct, které UNRWA polovičatě vyšetřuje, ale jsou to stovky dalších zaměstnanců,“ uvedl. Zatímco Spojené státy izraelskou stopku pro UNRWA podporují, samotná organizace tvrdí, že jsou zprávy o jejím napojení na teroristy „dezinformační kampaní“.
O propojení UNRWA s Hamásem však svědčí i výpověď propuštěné britsko-izraelské rukojmí Emily Damariové. Deník The Guardian informoval, že Damariová – která byla teroristy 7. října 2023 postřelena a zanechána bez lékařské pomoci, kvůli čemuž přišla o dva prsty na ruce – byla držena právě v prostorách patřících Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě. Žena tuto skutečnost popsala též britskému premiérovi Keiru Starmerovi.
Thank you @Keir_Starmer for calling us today and all your support in getting Emily home. Hamas held Emily in @UNRWA facilities and denied her access to medical treatment after shooting her twice. It's a miracle that she survived, and we need to get aid to remaining hostages now. pic.twitter.com/K5aZybh0K2
— Mandy Damari ???? (@DamariMandy) January 31, 2025
Fotogalerie: - Na podporu Izraele
„Mělo by se škrtat,“ míní o zahraniční pomoci EU někteří čeští politici
Z ParlamentnímiListy.cz oslovených členů sněmovního podvýboru pro rozvojovou spolupráci reagoval s vyjádřením svého pohledu na letošní podobu rozpočtu EU na humanitární pomoc poslanec SPD Jiří Kobza, jenž vyjádřil obavy, aby nedošlo v některých zemí ke zneužití pomoci tamními režimy.
„Mám zkušenost, že humanitární pomoc do konfliktních oblastí v drtivé většině uvolní místním vládcům či juntám ruce od starostí, co s civilisty, protože se jim touto pomocí uvolní prostředky, které by jinak museli věnovat na potřeby civilních obyvatel, na zbraně a další vedení války,“ upozornil s dodatkem, že právě proto vnímá rozdíl mezi poskytováním humanitární pomoci do uprchlických táborů, kde jsou většinou rodiny s dětmi a staří lidé a kde je pomoc podle něj nutná a z lidského hlediska nezbytná, a mezi jejím posíláním přímo do oblastí konfliktů, kde může být „přinejmenším diskutabilní“.
Kobza taktéž upozornil na riziko pašování zbraní a střeliva právě v humanitárních dodávkách, k němuž podle informací, jež obdržel od Izraelců, dochází právě v případě tamního konfliktu.
Každou humanitární pomoc je tak podle poslance nutné pečlivě zvažovat a kontrolovat a potřeba je dohled, zda se dostane přímo k cílové skupině. „Finanční forma pomoci se ztrácí jako první, materiální forma pomoci mnohdy končí rozkradená na místních tržištích,“ podotýká, co hrozí v případě nedostatečného dohledu.
Obavy ze zneužití pomoci Evropské unie pro propagandistické účely teroristů sdílí rovněž europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Evropané by proto měli za tímto účelem následovat rozhodnutí Spojených států přehodnotit podobné programy. „Obecně bych si přál, abychom podobně jako v USA v současné době provedli velkou revizi těchto programů, ověřili si, co má měřitelné výsledky a co nikoliv, udělali si v tom elementární pořádek. Pokud naše peníze zneužívají teroristé nebo ‚jen‘ rozkrádají místní režimní elity, případně se poztrácejí po cestě u ‚poskytovatelů služeb‘, měli bychom je nemilosrdně škrtnout. Ale základním předpokladem je kontrola, která by se měla konat pravidelně. Jsou to nakonec peníze evropských daňových poplatníků,“ zdůraznil Vondra pro ParlamentníListy.cz.
Poslanec Patrik Nacher (ANO) poskytování humanitární pomoci na místech, jako je Gaza, označil za „Sofiinu volbu“. „Vy chcete pomoci tamním obyčejným lidem, ale jak to udělat, aby ta pomoc neskončila někde jinde, kde si někdo z toho namastí kapsy, udělá z ní obchodní artikl a za utržené peníze nakoupí zbraně…,“ popsal rizika na místě s podotknutím, že tato situace „nemá dobré řešení“.
Za složitou považuje též míru autonomie poskytování pomoci v zemích ovládaných totalitními či teroristickými režimy a v některých případech podle něj to, co se pak dá označit za „páchání dobra“, neplní účel.
Podle Nachera jde o komplexní problém, který je potřeba důrazně posuzovat, jelikož nelze slepě humanitární pomoc automaticky v daných zemích označit vždy za prospěšnou, či naopak škodlivou. „Není to černobílé… Když pomáháte, tak se může stát, že pomáháte nepřímo i tomu, komu byste nechtěli, a problém může rovněž vzniknout, i pokud by se nepomáhalo,“ podotýká poslanec.
Využívání finančních prostředků EU je pečlivě sledováno, ujišťuje Evropská komise
Evropská komise pochybnosti ohledně humanitární pomoci odmítá a ujišťuje, že prostřednictvím své celosvětové sítě humanitárních odborníků využívání finančních prostředků EU pečlivě sleduje a že ji v tom pomáhají pevná pravidla, která zajišťují správné vynakládání finančních prostředků.
Mluvčí Evropské komise Eva Hrnčířová v reakci na otázku možnosti zneužití pomoci EU upozorňuje, že unijní humanitární pomoc není poskytována Tálibánu, Madurovým úřadům ani Hamásu. „Vládám, režimům ani ozbrojeným skupinám neposkytuje EU žádné humanitární prostředky,“ ujistila s tím, že humanitární pomoc EU je na celém světě poskytovaná pouze přes humanitární organizace.
Fotogalerie: - Uprchlický tábor v Ankawě
„Z právního hlediska se musí jednat o agentury OSN, mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní červený kříž nebo nevládní organizace,“ doplnila Hrnčířová pro ParlamentníListy.cz. a uvádí, že dané humanitární organizace mají potřebný certifikát a podepsaly s Evropskou komisí dohody.
„Cílem naší humanitární pomoci je zachraňovat životy a pomáhat civilistům v nejtěžších situacích na celém světě, naše pomoc je apolitická a zcela nezávislá na režimech v zemích, kam směřuje,“ vysvětluje rovněž.
U balíčku pro Pásmo Gazy mluvčí Evropské komise shrnuje, že Palestinci potřebují především potraviny, hygienické potřeby, zdravotní materiál a přístřeší.
Fotogalerie: - Uprchlický tábor Tempelhof
Spolupráce při rozdělování pomoci EU na místě podle Hrnčířové kromě zmiňované UNRWA probíhá v současnosti s celou řadou mezinárodních organizací, jako jsou ty spadající pod OSN – Úřadem pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), Dětským fondem Organizace spojených národů (UNICEF), Světovým potravinovým programem (WFP) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO)) či dále s Mezinárodním červeným křížem a neziskovými organizacemi, mezi něž patří Oxfam, Norská rada pro uprchlíky a Akce proti hladu (Acción contra el Hambre).
„Humanitární partneři, kteří mohou pracovat s financováním od EU, musejí dodržovat nejvyšší etické standardy. Všechny projekty procházejí pravidelně hloubkovou kontrolou. Naše generální ředitelství pro humanitární pomoc má odborníky přímo na místě a ti dohlížejí na to, aby byly finanční prostředky vynakládány účelně a nedocházelo k jejich zneužívání,“ vyjádřila se mluvčí Evropské komise pro ParlamentníListy.cz k obavám ze zneužití pomoci.
Evropská unie poskytuje humanitární pomoc od roku 1992 ve více než 110 zemích a každoročně se podle Komise týká milionů lidí po celém světě. Její pomoc je poskytována prostřednictvím partnerských humanitárních organizací, jako jsou evropské nevládní humanitární organizace, mezinárodní organizace (včetně agentur OSN) a specializované agentury v členských státech. Celková humanitární pomoc EU pro Pásmo Gazy pak od roku 2023 činí více než 450 milionů eur (11 336 377 500 korun).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, že by si EU měla udržet pozici předního lídra v poskytování humanitární pomoci po celém světě?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
Qtoš
