Šéf Bílého domu se podle Kmoníčka pokouší smířit dva nesmiřitelné požadavky dvou různých částí své voličské základny. Jedna z nich žádá odchod USA z oblasti Blízkého východu, druhá naopak zvýšení a optimalizaci amerického vlivu tamtéž.

Pro amerického prezidenta je podle jeho mínění důležitější předvolební kampaň. Jedna z mála věcí, která by však mohla prohrát Donaldu Trumpovi nadcházející volby, je ale vojenský konflikt v zahraničí s americkou účastí. „Právě příliš rychlým odchodem z přecitlivělých oblastí se USA mohou paradoxně do takového válečného konfliktu dostat,“ myslí si Kmoníček.

Prezident Trump teď prý bude muset v čase blížící se předvolební kampaně začít podnikat jenom takové kroky, které na Blízkém východě alespoň udrží status quo. Probíhající turecká vojenská operace to přesně ukazuje. „Odchod amerických vojáků z kritické oblasti sice umožní tureckou vojenskou akci, ale jen pokud se tato omezí na několikakilometrové pásmo kolem hranic. Jakmile by začalo docházet k výrazným ztrátám civilistů, případně by se do akce zapojil Írán apod., mohla by být situace na Blízkém východě podobně výbušná jako v roce 1914,“ varuje.

Rozhodně tím Trump nezískává více spojenců na domácí ani zahraniční politické scéně. „Myslím, že za opuštění kurdského spojence zaplatí strašlivou cenu, kterou hodně podcenil. Jsou věci, které prostě praví republikáni neodpouštějí, a tohle je jedna z nich,“ dodává.

Kurdové by mohli také přestat hlídat zajatce, bojovníky Islámského státu. I když Islámský stát jako myšlenka nikdy nezanikl, nemyslí si velvyslanec, že by se v nejbližší době obnovil ve své fyzické formě. „Hrozí však jeho mutace a metastáze do mnoha podobně motivovaných ohnisek a skupin, které by se mohly začít přenášet do Evropy jako nejbližšího okolí oblasti,“ uzavírá Kmoníček, s tím, že to je pro nás v Evropě kritické, a proto právě tenhle aspekt všichni dlouhodobě sledují.