Senátor za Jižní Dakotu Mike Rounds patří mezi neochvějné stoupence Donalda Trumpa. A jako takový naznačuje, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nelze věřit, že dodrží dohody o řešení situace na Ukrajině.

Anketa

Jste pro vystoupení z NATO?

Ano

92%

Ne

6%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 7794 lidí

„Jakkoli bych rád věřil, že dokážeme vyjednávat s tyranem, mám podezření, že klameme sami sebe,“ řekl Rounds s odkazem na Putina na pátečním Halifaxském bezpečnostním fóru. „Věříte, že když tomuto tyranovi odevzdáte kus svobodné země, tak toho nechá?“ ptal se dál podle amerického časopisu Newsweek. „Přál bych si říct, že existuje snadná cesta ven, jenže ona neexistuje,“ pravil. Senátor dal také najevo, že je frustrován z toho, že Američané neposkytli Ukrajině více prostředků k obraně, když je evidentní, že je Ukrajina potřebuje.  

Když časopis Newsweek požádal o vyjádření tým zvoleného prezidenta Trumpa, zaznělo pouze, že Trump je v tuto chvíli jediný politik, který dokáže dostat obě znepřátelené strany k jednacímu stolu. „Jak prezident Trump řekl během kampaně, je jedinou osobou, která může navázat spojení obou stran, aby vyjednaly mír, a pracovat na ukončení války a zastavení zabíjení,“ sdělil ředitel Trumpova komunikačního týmu Steven Cheung.

Na tomtéž fóru promluvil také bývalý tchajwanský prezident Tsai Ing-wen, jenž zdůraznil, že Američané by teď měli pomoct především Ukrajině, protože situaci na Ukrajině sleduje celý svět a výsledek války ovlivní další kroky jiných států, Čínu nevyjímaje. „Měli by udělat, co mohou, aby pomohli Ukrajincům,“ řekl Tsai na adresu Američanů podle zprávy serveru Politico. A že „na Tchaj-wanu máme ještě čas“.

Bloger vystupující na sociální síti X pod nickem Tatarigami, jenž o sobě píše, že býval důstojníkem v ukrajinské armádě, varuje, že nelze přistupovat na ruský požadavek neutrality Ukrajiny.

Anketa

Jste pro vystoupení z EU?

Ano

95%

Ne

3%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 8986 lidí

„Když Rusko požaduje neutralitu Ukrajiny jako nárazníkové zóny mezi NATO a sebou samým, ve skutečnosti tím myslí to, že si vyhrazuje právo napadnout Ukrajinu. Členství Finska v NATO, přestože je blízko druhého největšího ruského města, vyvolalo jen malou reakci Moskvy jednoduše proto, že Rusko neplánovalo v dohledné době anektovat Finsko. ... Diskuse o neutralitě nemá smysl, protože Rusko nevidí Ukrajinu jako nezávislý stát. Myslí si, že musí být buď plně anektována, nebo existovat pod ruskou kontrolou. Ukrajina nemůže být neutrální, když je nucena se podmanit, a tak se postavit na ruskou stranu – což je volba, se kterou většina lidí důrazně nesouhlasí,“ upozornil Tatarigami.

When Russia demands Ukraine’s neutrality as a buffer zone between NATO and itself, what they really mean is that they reserve the right to invade Ukraine. Finland’s NATO membership, despite being close to Russia’s second-largest city, caused little reaction from Moscow simply…

— Tatarigami_UA (@Tatarigami_UA) November 23, 2024

Ruský prezident Vladimir Putin mezitím oznámil, že Rusko na Ukrajinu odpálí další hypersonické rakety Orešnik, které mohou nést i jaderné hlavice. „Budeme pokračovat v těchto testech, a to i v bojových podmínkách, v závislosti na situaci a na povaze bezpečnostních hrozeb, před kterými bude Rusko stát,“ řekl v televizním projevu mj. představitelům obrany a vývojářům raket. Na Putinova slova upozornila agentura Reuters.

Ukrajinský zdroj napsal, že raketa Orešnik dosáhla maximální rychlosti více než 13 tisíc km/h a od vypuštění trvalo asi 15 minut, než dosáhla svého cíle.

Psali jsme:

„Nejsme připraveni.“ Až tisíce ukrajinských vojáků přijedou do ČR. Vážné varování znalce

Roky plánováno. Indoktrinace Ukrajinců, pak převrat. Jsme na prahu světové války, varuje profesorka

Rusové straší Orešnikem: Londýn zasažen za 20 minut, Varšava za 12

„Eskalační žebřík.“ Od hrozeb k prvnímu užití atomovky. Kolem „nové ruské rakety“ je živo