O působení v Česku požádalo necelých dvacet zájemců. Jak uvedla Tereza Fojtová z Masarykovy univerzity, škola již v létě avizovala připravenost hledat cesty, jak pomoci akademikům perzekvovaným v Turecku. Větší zájem je o Univerzitu Karlovu – ta již zaregistrovala od července tohoto roku celkem 18 žádostí od tureckých akademiků. Jak uvedl Václav Hájek z této alma mater, nyní probíhají jednání.

„Už tehdy jsme ale upozorňovali, že jsme schopni nabídnout pracovní pozice jednotkám akademiků, nikoliv nějakým větším počtům,“ řekla Fojtová. Podle všeho by od Nového roku mohl na půdě univerzity začít působit jeden turecký zájemce. Stačí jen zvládnout administrativu na straně zájemce, fakulty i zastupitelského úřadu ČR v Ankaře.

• Původní text ZDE

V současné době navíc univerzita vypsala program na podporu personální politiky. Vyčlenila na něj pět milionů korun. Cílem je podpořit přijímání zaměstnanců ze zahraničí. 

„Náš zastupitelský úřad v Ankaře ani generální konzulát v Istanbulu nebyly v posledních měsících ze strany tureckých vysokoškolských učitelů požádány o pomoc,“ sdělila k celé problametice mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Zvýšené počty žadatelů o udělení mezinárodní ochrany z Turecka nezaznamenalo podle Hany Malé ani ministerstvo vnitra.

V Turecku dochází k čistkám po nezdařilém převratu.