Vášáryová v rozhovoru pro Českou televizi uvedla, že uprchlická krize zásadně poznamená naši budoucnost, neboť po tom, co jsme předvedli, už prý o sobě nemáme právo vykládat, že jsme křesťané a pohostinní lidé. „Já mám dnes v e-mailu 250 proseb, abychom v úterý při hlasování zachránili psy. Ale nikdy jsem nedostala 250 e-mailů, abychom zachránili 60 tisíc syrských dětí,“ poznamenala slovenská opoziční poslankyně.

Byla to právě tato slova, za něž se na Vášáryovou podle vlastních slov všichni sesypali. Slovenskou herečku ale lavina reakcí nerozhodila, neboť je prý přibližně od 18 let vystavená anonymům a různým psychopatům a sociopatům. Co ji však překvapilo, je obrovské množství pozitivních reakcí na její vystoupení. „Hateři, kteří běžně napíšou: ‚Ty krava sprostá, hlupaňa, idiotka‘, se začínají ozývat vlastně až teď, a to z obou zemí,“ říká Vášáryová.

Přístup Čechů a Slováků k migrační krizi označuje politička za davové šílenství, v němž se projevuje iracionální strach mnoha lidí. „Vždyť před lety, když jsme přijali tisíce bosenských a kosovských muslimů, kteří utíkali před válečnými poměry na Balkáně, jsme to udělali bez jakýchkoli podmínek a obav. Zřejmě se teď projevila nepřipravenost střední Evropy podílet se na řešení celoevropských problémů. Ostatně jsme v Evropské unii pouze něco přes deset let,“ nachází možné vysvětlení.

Češi a Slováci = kolaboranti?

Mnoha reakcí se dočkalo i zhodnocení mentality českého a slovenského národa. Vášáryová totiž v rozhovoru pro Českou televizi uvedla, že lidé ve střední Evropě napříč dějinami ukázali, že jsou za funkci nebo jinou výhodu ochotni se vzdát čehokoliv. „Jsme ochotní kolaborovat, za malou jistotu se vzdáme čehokoliv. Budeme s katolickou církví hajlovat, a za pár let ti samí lidé budou zavírat kláštery a vykládat, jaké je to tmářství. Musíme si uvědomit, že tohoto jsme my ve střední Evropě schopni,“ vykládala herečka.

Pro Katolický týdeník Vášáryová uvedla, že naši neschopnost vzepřít se nedokáže vysvětlit, není prý etička ani moralistka. „Můžeme si připomenout, že za vyhnáním Židů byly i snahy přivlastnit si jejich majetek, tedy chamtivost. O dnešní situaci říkám, že je to projev revoluce zvýšených očekávání – každý z nás by chtěl něco víc, více materiálních i nemateriálních hodnot. Ale proč jsme si jako Bulhaři nebo dánský král nepřipnuli v roce 1941 všichni žlutou hvězdu? Nevím,“ uvedla.

„Necítím se být žádnou mluvčí, nehovořím k národu. Stát se falešným morálním svědomím určité skupiny lidí by bylo to nejhorší, co by se mi mohlo stát. Hlavně ze mě nedělejte světici ani moralistku,“ zdůraznila na závěr.

Celý rozhovor ZDE