Doležalová v rozhovoru pro Český rozhlas přemýšlela nad úlohou státu ve společnosti, která se podle ní zcela vymkla kontrole. „Když začnou politikové říkat, že se řítíme do obrovské krize, lidi to vyděsí a jsou ochotní poslouchat a nepřemýšlet o tom, že by mohli něco udělat sami. Mají pocit, že jde o něco, co přesahuje možnosti jednotlivce nebo malé skupiny. Výsledkem pak je to, že lidé nedělají nic,“ všímá si historička ekonomie.
Přitom právě v historických krizích bychom měli hledat ponaučení. „To, jak se lidé adaptovali, co dělali. Důkazem je už jen to, že společnost nezůstala stát, ale pohybovala se dál a jinými cestami. Odhaduje se, že 80 procent dnešních dětí bude pracovat v oborech, které ještě neexistují, musejí ještě vzniknout, ale musejí začít vznikat už teď. Je to sociální péče, ale i kultura,“ uvádí Doležalová, že společnost sama se musí vyvíjet a nemá to za ni řešit stát.
Politici totiž prý stejně ve většině sledují jiné cíle než my. „Chtějí být znovu zvoleni, ačkoliv netvrdím, že všichni politikové mají jen zištné důvody,“ tvrdí Doležalová a dodává, že současný stát se zcela vymkl kontrole a lidé mu dobrovolně odevzdávají své svobody a životní volby.
„Připadá mi, že to, jak se stát chová a jak my to přijímáme, je podobné, jako když učíte své dítě chodit. Někteří rodiče ho přivážou na popruhy a chodí s ním. V určitou chvíli to dítě musíte z popruhů vysvobodit a nechat ho jít. Dítě pak sice bude padat, ale půjde. Ale my jsme v situaci, že nám ty popruhy nesundali a pořád nás v nich někdo vede a říká: teď udělej to, pozor, abys neupadl a nenatloukl si. Dítě, které takto chodí až do dospělosti, bude nejspíš fyzicky i psychicky pokroucené. A takové jsou i společnosti právě tím, že stát říká, že ví lépe, co máme dělat,“ vysvětluje Doležalová.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma