V pátek prý vyvolal server deník Washington Post paniku, když vydal text s titulkem, že ruští hackeři pronikli do americké energetické sítě. Jako důkaz sloužilo užití postupu, který se opakoval při hackerských útocích z minulosti, za nimiž měli stát ruští kyberprostoroví specialisté. První zpráva byla vydána v 19:55 večer. Při pohledu na internet zjistíme, že článek následně prošel celou řadou úprav v době od 21:24 do 22:06.  Mohli jsme se dočíst, že byl narušen systém na několika počítačích, ale že bližší informace se teprve zjišťují. Podle Kaleva Leetarua je důležité použití množného čísla – „počítačích".  Oficiální místa se prý snaží zjistit čas a rozsah útoku.

Stojí přitom za pozornost, že k textu nebyla připojena žádná ediční poznámka o tom, že článek během dvou hodin své existence doznal změn. A to není zdaleka všechno.

Celý text v angličtině naleznete zde.

Ve 21:37 vydala prohlášení sama „napadená“ společnost Burlington Electric Department a Washington Post vzal svá předchozí tvrzení zpět. Ukázalo se totiž, že v jednom z notebooků byl zjištěn malware neboli škodlivý software, ale tento notebook nebyl zapojen do distribuční sítě. „Našli jsme malware v jednom z notebooků společnosti Burlington Electric Department. Notebook není zapojen do distribuční soustavy naší společnosti. Přijali jsme okamžitá opatření k izolaci notebooku a upozornili jsme federální úřady,“ stojí podle autora v oficiálním prohlášení firmy.

„Z příběhu ruských hackerů zavrtaných hluboko v elektrické síti USA, kteří byli připraveni uvrhnout Spojené státy do tmy, se vyklubal případ jednoho notebooku s malwarem, který ani nebyl zapojen do soustavy,“ doplňuje Kalev Leetaru. K dokreslení celé situace se sluší dodat, že Washington Post změnil svůj článek až ve 22:30, takřka hodinu po vydání oficiální tiskové zprávy. Informace o možném napadení většího počtu počítačů však v textu zůstala. Změnilo se to až za dalších 11 hodin a opět bez redakční poznámky, že článek doznal podstatných změn.  

Kdyby novináři dělali svou práci...

Přesně takhle se šíří falešné zprávy, dodává Kalev Leetaru. Lidé často čtou jen titulky, sdílí články na sítích a vzniká lavina. Přítomnost nějakého malwaru v notebooku přece automaticky neznamená, že ho tam umístili ruští hackeři. Nemluvě o tom, že Washington Post mohl článek upravit mnohem rychleji už jen na základě tiskového prohlášení energetické společnosti. Kdyby novináři společnost kontaktovali, jak jim to ukládají pravidla profese, podobný článek zřejmě vůbec nemusel vzniknout.

Viceprezidentka deníku Washington Post pro komunikaci s veřejností Kristine Corattiová k přešlapu deníku poznamenala, že titulek ke článku netvoří sami autoři a že chvíli trvalo, než si editoři uvědomili, že přidali k textu nepřesný titulek. To podle Kaleva Leetarua ukazuje, kolik lidí se na článku ve skutečnosti podílí. Představa, že autor textu odpovídá i za titulek, je zavádějící. Vedle toho stojí za pozornost, že média přebírají články od sebe navzájem a věří, že ověření faktů provedl už první zdroj. Ostatní už se s ověřením nenamáhají.

Vede je k tomu boj o peníze z reklamy. Víc kliknutí na článek znamená víc peněz pro konkrétní server a redakci.