Nový Evropský parlament zaznamenal nejen posun k pravici, ale také pokles podílu žen mezi zákonodárci, všiml si zpravodajský server Politico. Pouze 277 ze 719 potvrzených zákonodárců jsou ženy. Zatímco v předchozím funkčním období bylo žen přibližně 40 %, nyní je jich 38,5 %, což představuje historický pokles od začátku existence parlamentu v roce 1979.

„Je to znepokojivé, zejména s ohledem na to, že poměrně značná část poslanců Evropského parlamentu zasedá v politických uskupeních, která jsou známá svým nepřátelským postojem k právům žen a rovnosti pohlaví,“ uvedla Jéromine Andolfattová, vedoucí politiky a kampaní Evropské ženské lobby.

V pravicových skupinách, jako jsou Evropští konzervativci a reformisté, došlo k výraznému snížení zastoupení žen z 30 % na méně než 22 %. „V ECR upřednostňujeme rovná práva a svobodu volby před rovností. Proto jsme proti kvótám ve volbách,“ uvedl mluvčí skupiny ECR Michael Strauss. „Důraz by měl být kladen na zásluhy a co nejlepší zastoupení voličů. Jsme přesvědčeni, že europoslanci obou pohlaví mohou velmi dobře zastupovat zájmy druhého pohlaví,“ dodal.

Na druhé straně liberální a levicové skupiny, jako jsou Socialisté a demokraté nebo Zelení, vykazují vyšší podíl žen než parlamentní průměr. U Socialistů a demokratů tento podíl činí 43 %, u Zelených pak až 51 %.

Naproti tomu středopravé a pravicové skupiny, včetně Evropské lidové strany (EPP) a nové pravicové skupiny Evropa suverénních národů (ESN), mají podíl žen pod průměrem. V EPP tvoří ženy 37 %, v ESN 32 %.

Výjimkou z malého zastoupení žen v pravicových skupinách je poměr žen v Patriotech pro Evropu, který je s 40 % nad parlamentním průměrem.

Tato nerovnováha je rovněž patrná ve vedoucích pozicích výborů Parlamentu, kde ženy zaujímají méně než 40 % předsednických postů, což podle kritiků může ovlivnit kvalitu legislativní práce. „Od této chvíle máme pouze devět předsedkyň z 24, což je pouze 37,5 % z celkového počtu,“ uvedla španělská poslankyně Lina Gálvezová, nově zvolená předsedkyně výboru pro rovnost žen a mužů.

V předchozím Parlamentu ve výborech zabývajících se ústavními záležitostmi, zahraničními věcmi, rozpočtem, daněmi a bezpečností převažovali muži, což vedlo Roberta Biedroně, bývalého předsedu výboru pro práva žen, k závěru, že „kde jsou peníze a moc, tam je nadvláda mužů“.

Vyjednávání v novém parlamentu se dle analýzy serveru Politico řídila podobným schématem. Výbory pro ústavní záležitosti, rozpočtovou kontrolu, daně a zahraniční věci mají podíl žen nižší než 20 %. Naopak ženy jsou nadměrně zastoupeny ve výborech zaměřených na vnitřní trh, kulturu, vzdělávání, zaměstnanost a sociální záležitosti.

To dokazuje, že je třeba posílit pravidla pro rovnost žen a mužů, která se mají revidovat, uvedla europoslankyně Evelyn Regnerové z Rakouska. „Stávající pravidla zatím nevykazují dostatečný účinek.“

Poslední aktualizace souboru parlamentních pravidel pouze uvádí, že složení výborů by mělo „pokud možno odrážet složení Parlamentu“ a že politické skupiny by měly „usilovat o spravedlivé zastoupení žen a mužů“.

Lina Gálvezová ze Španělska potvrdila, že „segregace skutečně existuje“. Poukázala na to, že výbor pro práva žen, který je silně segregovaný, vzhledem k tomu, že mezi jeho 39 členy jsou pouze čtyři muži, dokázal zvolit dva z těchto mužů za místopředsedy. Tím argumentovala, že pokud lze dosáhnout genderové vyváženosti i v takto segregovaném výboru, je to možné i v ostatních výborech.