„Základem diskuse je nicméně hlavně otázka, zda máme, či nemáme obnovit prezenční vojenskou službu, jak je z různých stran slyšet. Ta předchozí, komunistická ČSLA, skončila před mnoha lety na základě velmi široké poptávky občanstva jako nesmyslný časo- a penězožrout, který odpovídal světovému rozložení za normalizace. My jsme ale měli pochopitelnou představu (i když se dnes ukazuje být přáním otcem myšlenky), že je veta po všech válkách a že nám stačí odborné expediční sbory, které jsme v naší již profesionalizované armádě vytvořili (chemické, lékařské atd.). Naši vojáci jsou vysílání do misí někdy důvodných, jako KFOR na Balkáně, někdy absurdních (jako v Mali či Afghánistánu) a udržují tam jistě vysokou autoritu naší armády po stránce odborné. Ale bude to stačit, když nedej bůh přijde ona proponovaná válka s Ruskem, o níž naši politici tvrdí, že nás nemine, zatímco pohlaváři NATO (čerstvě Jens Stoltenberg) nás ujišťují, že vojáci NATO na Ukrajinu nevkročí? Celé to připomíná kvadraturu kruhu,“ poznamenává v upoutávce na svůj pořad Žantovský.

Žantovský mimo jiné v pořadu hovořil právě o úředních odvodech. Měla by se sbírat data o obyvatelstvu, aby armáda věděla, kdo je bojeschopný nebo službyschopný, kdo je jak akceschopný. Před časem však zde bylo také zavedeno GDPR, hlídají se nejrůznější úniky dat – a citlivé údaje by měla nyní sbírat armáda. „Tady se nám pletou faktory toho nového evropského trendu, GDPR jako ochrany osobních údajů, ovšem na druhou stranu přece ta organizační složka, kterou je armáda – která organizuje nějaké lidi k výkonu třeba obrany státu, tak přece musí mít ty osobní údaje. Je vyloučeno, aby je neměla. Musí mít údaje o vašem stavu, o vašem věku, jestli jste ženatý, kolik máte dětí. To všechno jsou důležité údaje pro tu armádu. A jestli to vylučuje GDPR, koho to zajímá? Ta armáda je v tuto chvíli důležitější jako nositel modré knížky,“ sdělil Žantovský.

Svoje vlastnictví modré knížky vysvětlil. „Já jsem před dosti lety, zhruba 35... Vyústila moje nějaká dlouhodobá aktivita, která směřovala k získání modré knížky. Svého času, za komunistů, se říkalo, že modrá knížka nesmí chybět v knihovně žádného intelektuála. Ani v mé knihovně ve finále nechyběla. Měl jsem řadu zdravotních problémů, s očima, s páteří. Byl jsem skutečně nepoužitelný pro naši armádu, která to pochopila velmi rychle. Já jsem to pochopil ještě dříve, protože jsem byl velkým aktivním divákem protiválečných filmů. Válka jako násilí se mi strašlivým způsobem oškliví a vůbec ji neuznávám jako způsob řešení čehokoliv. Já jsem pro armádu nepoužitelný, armáda pro mě,“ sdělil Žantovský.