Ozbrojené síly Ruské federace dnes v brzkých ranních hodinách podnikly letecké údery proti cílům v Kyjevě. Jednalo se o šestý útok na ukrajinské hlavní město tento měsíc. K jeho provedení měly být údajně použity bezpilotní letouny íránské výroby Šáhid, které Moskva zakoupila od západoasijské islámské republiky. Představitelé ukrajinské armády tvrdí, že se její protivzdušné obraně dnes podařilo všechny nasazené drony sestřelit a zamezit tak jakýmkoliv ztrátám na životech. „Letecká pohotovost trvala 3 hodiny... Všechny vzdušné cíle byly zjištěny a zničeny při přiblížení ke Kyjevu,“ napsal na telegram velitel tamní vojenské správy Serhyj Popko. „Podle aktuálních informací nedošlo v hlavním městě k žádným obětem ani škodám,“ prohlásil generál.

Dnešním leteckým úderům na Kyjev předcházely dronové útoky ukrajinské armády v Moskvě, k nimž došlo včera. „Pokus kyjevského režimu o provedení teroristického činu pomocí dvou bezpilotních letounů na objektech na území města Moskvy byl zastaven. Dva ukrajinské drony byly potlačeny a zřítily se. Nebyly zaznamenány žádné oběti,“ uvedlo ve svém prohlášení ruské ministerstvo obrany. Podle ruské státní tiskové agentury TASS jeden z dronů spadl na Komsomolský prospekt, který se nachází v blízkosti ruského ministerstva obrany, zatímco druhý zasáhl obchodní centrum na Lichačevské ulici poblíž jednoho z hlavních moskevských okruhů. K činu se podle stanice CNN přihlásil ukrajinský ministr digitální transformace Michajlo Fedorov, jehož ministerstvo má na starosti dronový program. Rusko po útoku na své hlavní město slíbilo tvrdou odplatu.

Dále monitorujeme situaci na frontě rusko-ukrajinské války. Ačkoliv dlouho plánovaná ukrajinská protiofenziva podle světových médií nedosahuje očekávaných výsledků, představitelé západních států se snaží alespoň navenek projevovat optimismus. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken v posledním rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že se Ukrajině od počátku války podařilo dobýt zpět 50 procent svého ztraceného území. Zároveň však přiznal potíže se současnou protiofenzivou. „Ukrajina nyní bojuje o to, aby získala zpět další část území, které jí Rusko zabavilo. Již získala zpět asi 50 % toho, co bylo původně zabaveno. Nyní svádí velmi tvrdý boj o to, aby získala zpět více. Jedná se stále o relativně rané dny protiofenzivy. Je to těžké,“ přiznal Bidenův šéfdiplomat s tím, že Rusové prý „postavili silnou obranu“.

Sousední Bělorusko, které je považováno za nejbližšího spojence Moskvy, se mezitím připravuje na válku. Podle serveru Reuters tamní ministerstvo pro mimořádné situace dokončuje vyzbrojování a vojenský výcvik svého personálu, aby byl v případě ozbrojeného konfliktu připraven pomoci armádě a bezpečnostním složkám. Ministr pro mimořádné situace Vadim Synyavsky uvedl, že jeho aparát bude připraven asistovat ministerstvům obrany a vnitra „v případě ozbrojeného konfliktu nebo nějakého druhu nepokojů, do kterých musí být zapojen značný počet osob“. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se již dříve tento rok nechal slyšet, že by každý občan měl umět manipulovat se zbraní, aby země dokázala čelit potenciální agresi. Napětí se zvýšilo zejména poté, co polská armáda začala tento měsíc přesouvat své jednotky a vojenskou techniku směrem k běloruským hranicím v reakci na přítomnost bojovníků Wagnerovy skupiny v Bělorusku. Ruský prezident Vladimir Putin před pár dny varoval Varšavu, že Rusko bude jakoukoliv případnou agresi proti svému spojenci považovat za agresi proti sobě samému.