Sociální antropoložka Lucie Trlifajová ze Sociologického ústavu Akademie věd popsala, jak negativní vývoj v ekonomice ovlivňuje společnost: „Můžeme sledovat dva dlouhodobé procesy – růst cen nemovitostí a počtu pracujících lidí, kteří obtížně pokrývají náklady na život.“

Upozorňuje, že pro stále větší skupinu občanů se stává nedostupným vlastnické bydlení, ke kterému chybí alternativy, a to vede k rozevírání nůžek podle majetku – mezi lidmi, kteří vlastní, nebo nevlastní nemovitost.

• Původní zdroj ZDE

Je toho názoru, že v Česku je příliš osekaný sociální systém s nízkou legitimitou „Ukázalo se to už v době covidu, kdy čerpání dávek skoro nestoupalo a vytvářeli jsme paralelní systém.“

Důležité je podle ní nyní nastavit sociální systém tak, aby skutečně nabízel ochranu lidem, kteří se dostanou do ohrožené situace: „Pomoc by přitom neměla jít na podporu úzkého segmentu obyvatel, ale na poměrně širokou skupinu,“ dodává Trlifajová.

Varuje především před dlouhodobým pocitem, že stát nepomáhá těm, kteří podporu potřebují. „S příchodem ukrajinských uprchlíků navíc vzniká dvojkolejný systém, kdy lidé z Ukrajiny mohou, pokud bydlí zadarmo, dostat de facto vyšší podporu než člověk v hmotné nouzi.

„Nemyslím si, že podpora pro Ukrajince je příliš štědrá, ale ilustruji tím to, jak moc jsme u nás osekali sociální systém,“ uzavírá Trlifajová.

Stát vyčlenil 300 milionů korun na dotace obcím a neziskovému sektoru na integrační programy pro uprchlíky z Ukrajiny, například na výuku češtiny a na začleňování běženců do komunitního života.

Česko od zahájení ruské invaze vydalo zvláštní víza zhruba 249.000 Ukrajinců. Strategie bude podle vlády pracovat s počtem čtvrt milionu lidí, bude ale popisovat i varianty pro 500.000 a pro milion běženců.