Konec války na Ukrajině jako hrozba pro Českou republiku? Promění se sliby nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa o rychlém ukončení války v noční můru obyvatel České republiky? I tak lze nahlížet na to, s čím poslance bezpečnostního výboru Sněmovny při uzavřeném jednání seznámil šéf civilní kontrarozvědky BIS Michal Koudelka. České tajné služby upozorňují, že se musíme připravit na novou, a to velmi rizikovou, vlnu migrace, která se zdvihne při ukončení konfliktu. Desetitisíce ukrajinských vojáků se budou chtít spojit s rodinami, které uprchly před válkou. A samozřejmě i do Česka. K nám od vypuknutí války přicestovalo podle oficiálních zdrojů na 380 tisíc lidí, převážně žen a dětí. Jejich mužové a otcové je k nám po konci války budou nepochybně následovat.
„Já o těch hrozbách a o tom, že to tak bude, mluvím už velice dlouho. Vzpomeňte si na válku v Bosně v první polovině 90. let. Byl jsem tehdy policista na ulici a čelili jsme realitě, že sem přišli lidé z té válečné zóny z bývalé Jugoslávie. Samozřejmě v případě Ukrajiny to bude ještě o to horší, že tu máme vydaných nějakých 350 tisíc válečných víz těm lidem, co tady od začátku války jsou. A ti lidé se na Ukrajinu nevrátí, když ten konflikt skončí. Spíš opačně, že ti lidé, kteří v té válce bojují, určitě budou chtít za svými rodinami,“ říká pro ParlamentníListy.cz plukovník v. v. Robert Šlachta, bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Policie České republiky.
Za blízkými do Česka přijdou vojáci s traumaty z války
Poukazuje přitom, že ti, co prošli válkou, jsou už úplně jiní než ti, co do ní narukovali. „Mají psychické problémy, traumata z války, z toho, čím si prošli na frontě. Proto zdůrazňuji, že Česká republika, její zpravodajské služby, policie i její politici na to musí být připraveni. Už tehdy v případě Bosny, když konflikt skončil, bylo naší velkou devízou, že jsme věděli, kdo se nám tu pohybuje a kde koho z těch lidí na našem území máme. Samozřejmě byl to menší počet, ta imigrace nebyla tak masívní jak v případě Ukrajinců. Ale když chcete bojovat s organizovaným zločinem, tak je velice důležité vědět, kde se ti lidé nacházejí. Tím samozřejmě neříkám, že všichni ti, co přijdou z války, půjdou páchat trestnou činnost, organizovaný zločin nebo něco podobného. Ale konec války s sebou takové riziko přináší,“ konstatuje dlouholetý elitní policista.
Když začala válka na Ukrajině vydávala Česká republika statisícům uprchlíkům ona válečná víza, přitom až do té doby platila pro Ukrajince při vstupu na naše území klasická vízová povinnost. „Jednotliví žadatelé museli splnit podmínky, aby v Česku mohli buď pracovat, nebo sem jet na dovolenou či jakýkoli jiný pobyt. Po skončení války dojde tedy znovu na přetřes, jestli se nastaví stejné podmínky, jaké platily před válkou. To bude velice důležité, jak se k této otázce politici postaví, až ten válečný konflikt skončí. Ovšem při tom, jakým způsobem je dnes nastavené udělování válečných víz, si nedovedu dost dobře představit, jak bychom byli schopni zabránit tomu, aby ti lidé hned po válce k nám za svými rodinami šli,“ přiznává Robert Šlachta.
Nekontrolovatelné množství zbraní z Ukrajiny budí strach
Přitom v živé paměti je, jak příchodem migrantů z válečné vřavy v bývalé Jugoslávii u nás prudce vzrostl organizovaný zločin, jak docházelo k pašování a šíření zbraní v zemi. „Samozřejmě každé ukončení takového konfliktu s sebou taková rizika přináší. Ať jsou to zbraně, protože co si budeme povídat, to, co je na Ukrajině, je nekontrolovatelné množství. Jsou to zbraně, které neprocházejí žádnou evidencí. To není jako u nás, kdy evidování zbraní slouží k tomu, aby nemohlo docházet k jejich zneužívání, což při této mase a při tomto ukončení konfliktu nebude možné. Je to velké riziko. Bylo tomu tak i v devadesátkách, kdy jsme chytali obchodníky se zbraněmi, zachytávali jsme zbraně, které zůstaly na černém trhu. Jediná obrana proti tomu je mít policii a zpravodajské služby v kondici. Při pohledu na to, čím procházejí bezpečnostní složky včetně hádání o zvyšování platů, se obávám, že policie v takové kondici úplně není,“ poznamenává předseda hnutí Přísaha.
Psali jsme:
Jako nejschůdnější postup se proto jeví motivovat uprchlíky v Česku, aby ženy a děti po konci války odjely domů na Ukrajinu a muži za nimi nemuseli k nám. „Ale jak je k tomu přimět? Asi každému musí být jasné, že v Česku jim bude do budoucna lépe než na poničené Ukrajině. Samozřejmě se jim odsud nebude chtít. Na druhou stranu, když mluvím s podnikateli či zástupci firem, tak ti si ani nedovedou představit při pohledu na nynější pracovní trh, kde je velmi složité najít zaměstnance, ať už je to do stavebnictví nebo služeb, že by o ně přišli. Tohle už bude na politickém rozhodnutí, a to nejen Česka. K tomu se bude muset postavit celá Evropa, jak dlouho se udrží válečný status přijímání uprchlíků, kdy se vrátíme ke klasické vízové povinnosti. Ale to je opravdu rozhodnutí politické, to už není o policistech,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Robert Šlachta.
Nejdřív je třeba ochránit naše občany a Českou republiku
„Ale v rámci bezpečnosti – a teď se oprosťme od sociálních otázek, od podnikatelů, od čehokoli – by pochopitelně bylo nejlepší, aby tu nikdo z venku nebyl ani nikdo další sem nepřišel,“ podotýká bývalý šéf útvaru ÚOOZ. Ale myslí si, že někteří Ukrajinci se přece jen do své vlasti budou chtít vrátit sami od sebe. „Asi to nebude úplně tak, že by tu všichni zůstali. Ale na druhé straně, pokud tady budou chtít zůstat, mělo by to být za podmínek, které platily před válečným konfliktem. A to je přesně to udělování víz za podmínek, které tehdy byly nastavené. To je strašně důležité, jak se k tomu postaví vláda i politická reprezentace, aby ty podmínky byly nastaveny jak před válečným konfliktem, abychom v první řadě ochránili naše občany a ochránili také Českou republiku,“ připomíná novopečený senátor.
Mgr. Róbert Šlachta
Ostatně není uprchlík z Ukrajiny jeden jako druhý. Kde jich je větší koncentrace, tam mají místní mnohdy ze života peklo. A není to jen mediálně nejvíce propírané řádění migrantů z Ukrajiny před nočním klubem na pražském Žižkově, kde si obyvatelé o pokojném žití před masovým příchodem Ukrajinců mohou nechat jenom zdát. V Praze jsou známy i případy, kde se v parcích či sadech či jiných rekreačních zónách chovají migranti z válkou zasažené země jako lancknechti na dobytém území. Rozdělávají tam ohně, grilují, opékají a místní tváří v tvář tomu raději zůstávají doma a jen si v duchu přejí konec války a návrat Ukrajinců do jejich země, aby měli znovu klid.
Ukrajinci by měli vědět, jak se mají na návštěvě chovat
Zrovna pro zmíněný případ má elitní policista řešení. „Když ke mně přijdete domů, tak přesně víte, kde se máte přezout, kam máte pověsit kabát a jak se tam máte chovat. Přesně takto se k tomu musí stavět Česká republika. Pokud se tady někomu líbí, chce tady být, chce tady pracovat, tak musí podle našich podmínek fungovat. A na to by měli hlavně politici myslet,“ nabádá Robert Šlachta. „Jako politici si musíme říct, jestli těm, co tady už pracují, odvádějí pojištění, platí si bydlení, nepotřebují podporu, vytvořit nějaké jiné podmínky než těm, co budou nově přicházet,“ poukazuje předseda hnutí Přísaha s tím, že možností řešení je víc. Počínaje návratem k plné vízové povinnosti, kdy se do Česka mohlo legálně dostat a také tu pracovat každoročně jen pár tisíc Ukrajinců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Jsou oprávněné obavy, že po konci války na Ukrajině se desetitisíce jejích vojáků nahrne do Česka za svými rodinami, které uprchly před válkou?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
