"Zatímco Rusko neustále podniká smrtící vojenské výpady proti Ukrajině přes její na uhlí bohatý region Donbas, mnozí si stále myslí, že obě země mají mnoho společného a měly by spolupracovat,“ píše Verstjuk a tvrdí, že taková představa je pouhým mýtem, jenž nemá s realitou mnoho společného. "Putinův režim si klade za cíl obnovit starou zašlou slávu Sovětského svazu, což Rusko staví do přímého rozporu se zbytkem světa. Zatímco Ukrajina má naopak v úmyslu stát se nedílnou součástí Evropské unie,“ poukazuje Verstjuk na jeden z rozdílů mezi Ruskem a Ukrajinou.

Zásadní rozdíl spatřuje editor Kyiv Post také v ekonomikách obou zemí. "Ruská ekonomika je založena na těžbě ropy a zemního plynu a slouží zároveň jako nástroj zahraniční politiky. Ukrajina se naopak soustředí spíš na zemědělství a výrobu oceli. Země se snaží v posledních letech vyrábět i technologicky složitější výrobky,“ srovnává ukrajinský novinář a jako nijak zvlášní pojítko mezi oběma zeměmi nevidí ani údajně velmi podobný jazyk. "Tento argument o blízkosti obou národů se ukazuje jako lichý. Když posloucháte jazyk etnických Rusů na Ukrajině, tak brzy zjistíte, že jejich ruština se více než klasické ruštině podobá ukrajinštině,“ uvádí Verstjuk.

• Celý text v angličtině najdete ZDE.

"Donbas je považován zejména etnickými Rusy z geografického hlediska za region blízký Rusku. Takový postoj je však založen spíš na nostalgii po Sovětském svazu a má jen velmi málo společného s demokracií, kterou si Ukrajinci zvolili v roce 1991, když hlasovali pro nezávislost své země. Dokonce i Krym, který dnes mnozí vidí jako nedílnou součást Ruska, tehdy podporoval ukrajinskou nezávislost,“ argumentuje Verstjuk.

Podle Verstjuka má ruský prezident zaručenou podporu především na venkově. "Oblíben je u lidí, kteří často ani nepoužívají internet, a u etnické menšiny, jež stále věří, že bývalý důstojník KGB je schopen jim zajistit lepší život. Jak se ukázalo v prezidentských volbách před třemi lety, tak v Moskvě dali voliči hlasováním pro svobodomyslného ruského miliardáře Michaila Prochorova najevo, že Putinovu domácí ani zahraniční politiku neschvalují. Rozdíly mezi městským a venkovským obyvatelstvem v Rusku a bývalých státech SSSR jsou obrovské. Zejména v důsledku urbanizační politiky Sovětského svazu,“ píše Verstjuk.

"Je těžké predikovat, kdy a jak skončí válka v Donbasu. Jsem ovšem bytostně přesvědčen, že oba dva národy si zvolily naprosto odlišné cesty. Když jsem studoval filozofii na ruské státní univerzitě humanitních studií v Moskvě, většina mých profesorů měla ukrajinské příjmení, ale považovali se za Rusy. Když jsem se jich ptal, jaký je jejich vztah k Ukrajině, byli vážně naštvaní. Tvrdili, že existuje pouze jeden společný národ. Děkan fakulty mi říkal, že neexistují žádní ukrajinští filozofové. Přitom jich je spousta a pracují v akademické sféře po celém světě. Nechtěl jsem se s nimi hádat. Ale i z toho vyplývá, že i před těmi deseti lety bylo jasné, že Ukrajinci a Rusové tvoří dva zcela odlišné národy,“ uzavírá Verstjuk.