Volodymyr Zelenskyj opakovaně prohlásil, že západní státy mají k dispozici dostatek techniky i instrumentů ekonomiky k tomu, aby pomohly Ukrajině porazit ruského interventa. Šéf Kyiv School of Economics Tymofij Serhijovyč Mylovanov nabídl vysvětlení, proč západní státy sice Ukrajinu podporují, ale že ji nepodporují dost.

„Rusko není problém Ukrajiny – je to problém EU. Nakonec, poté, co válka na Ukrajině skončí, ať už vyhraje, nebo prohraje, se Rusko zaměří na jiný cíl: Gruzii, pobaltské státy nebo dokonce severské země. Rusko zůstane agresivní. A co udělá Evropa?“ upozornil na komunikační platformě X.

Na první pohled se může zdát, že Kyjev může být motivován k tomu, konflikt nadále eskalovat v naději, že získá co nejlepší podmínky ve válce s Moskvou, zatímco v zájmu západních států je držet se od války co nejdál. Ale podle Mylovanova je realita jiná. Podle něj realita už prokázala, že útok na Ukrajinu vyjde Rusku velmi draho. Území, které ruské síly dobyly, je území prakticky zničené, které interventům přinese řadu problémů.

„Naproti tomu EU ukázala, že ji lze šikanovat. Rusko může poslat drony přes vzdušný prostor NATO a nepřijde žádná odpověď. Rusko může provádět sabotážní a vražedné operace v Evropě a nepřijde žádná odpověď. Rusko může provádět kybernetické útoky a nepřijde žádná odpověď,“ rozčílil se Mylovanov. „Země NATO a EU nejsou připraveny rychle a tvrdě reagovat na ruskou šikanu. Nejsou připraveny inovovat rychlostí, kterou je činné Rusko. Putin tedy bude dál testovat, kam až bude moct zajít,“ vyjádřil svůj názor rektor Kyiv School of Economics.

Podle jeho slov, když se na válku na Ukrajině podíváme z tohoto úhlu pohledu, zdá se jasné, že Moskva může vnímat některé členské státy EU jako snazší kořist, než představuje Ukrajina.

„Můj názor je, že jakmile válka skončí, Rusko se přeskupí a začne obtěžovat jiné země, ne Ukrajinu. A to je skutečný střet zájmů mezi Západem a Ukrajinou. NATO a EU by se tedy měly na tu dobu připravit. Teď,“ uzavřel Tymofiy Mylovanov své vyjádření na sociální síti X.

Mylovanov vyrukoval se svým prohlášením ve chvíli, kdy USA a další partnerské země Ukrajiny zvažují, zda Kyjevu dovolí využít raketové systémy dlouhého doletu proti cílům v hloubi Ruska.   

Německý kancléř sociální demokrat Olaf Scholz se ale nechal slyšet, že Německo nedovolí používat rakety dlouhého doletu na cíle v hloubi Ruska. Nepovolí to bez ohledu na to, co udělá kdokoliv jiný. Scholz během veřejné promluvy v Prenzlau v Braniborsku řekl, že Německo „bude nadále vojensky podporovat Ukrajinu“, aby se země „nezhroutila“, napsal německý Die Welt. Ruský vpád na Ukrajinu označil za „extrémně hloupý“ a že Putin útokem na Ukrajinu ohrožuje budoucnost Ruska a pokud něčeho dosáhne, tak především toho, že ukrajinská armáda bude opravdu dobrá.

Ale Scholz znovu zdůraznil, že zůstane proti myšlence, že by Ukrajina používala německé zbraně dlouhého doletu k útokům na cíle hluboko uvnitř Ruska. „Podržíme si svůj postoj, i když se jiné země rozhodnou jinak,“ zopakoval Scholz.

Německý magazín Der Spiegel informuje, že v německém parlamentu probíhá debata o tom, zda by Ukrajině měly být poskytnuty německé rakety dlouhého doletu Taurus, přičemž politici z řad liberální FDP a Zelených toto podpořili.

Scholz také označil za „skutečnou, velkou, velkou lež“, že se spolková vláda Německa vzdala ruského zemního plynu. Bylo to Rusko, které uzavřelo plynový kohout přes plynovod Nord Stream 1. Kancléř také zmínil svou nadcházející cestu do Uzbekistánu a Kazachstánu. Diskutovat se tam bude i o otázce rafinace středoasijské ropy. K tomu Scholz neuvedl žádné podrobnosti.