Jakákoli pomoc Ukrajině znamená podle Lipavského posilování evropské bezpečnosti. „Musíme si uvědomit, že na Ukrajině brzdíme ruskou imperiální expanzi, která si brousí zuby i na region střední Evropy, na baltské země,“ zdůraznil v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář ministr zahraničí.

„Pokud Ukrajina padne, tak budeme čelit Rusku o něco blíže – doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko k Česku, to nesmíme připustit,“ doplnil.

„V Evropě pravidelně všem říkám, že naší hlavní výzvou je držet Rusko co nejdál od našich hranic. K tomu musí směřovat naše politika,“ řekl Lipavský s tím, že debaty nejsou jednoduché, ale vidíme, že ve výsledku jsou evropské země schopné se domluvit.

To podle jeho slov ukázalo nedávné jednání Evropské rady. Kvůli maďarskému vetu se však summit EU neshodl na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na léta 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi a další aktuální potřeby. 

Varoval, že projevující se únava z války může ohrožovat naši vlastní bezpečnost. „Pokud by snad platilo, že budeme unaveni naší vlastní bezpečností, tak ztrácíme i naši svobodu a suverenitu,“ uvedl ministr zahraniční Jan Lipavský.