Palata ve svém textu hodnotí včerejší summit Evropské rady, na němž se podle jeho slov projednával nový sedmiletý rozpočet na roky 2021-2027. Zde se totiž podle jeho slov ukázalo, že vůle zacelit v rozpočtu díru po odchodu Británie a naopak do něj ještě něco přidat, je menší, než se ještě nedávno zdálo. Nechtějí do něj totiž přidávat mimo jiné Nizozemsko, Dánsko nebo Rakousko. Výhrady má i Francie. 

Český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) následně připouští, že Praha vskutku nemusí mít po roce 2021 z EU tolik peněz, na něž je dnes zvyklá. Jako problém to však nevidí, důležitější podle něj je to, aby Česko samo rozhodovalo, jak s penězi z Evropské unie naloží. 

Společně se slovenským protějškem Robertem Ficem se shodli na tom, že by například pomohlo, kdyby peníze ze sociálních programů mohly být přesunuty na výstavbu dálnic či železnic. 

„Můj odhad je, že bychom v příštím sedmiletém rozpočtu mohli z fondů získat kolem 150 miliard korun,“ řekl pak konkrétní částku Babiš. Odborníci však tuto částku považují za příliš pesimistickou. Například v roce 2015 totiž Česko dostalo stejnou částku za pouhých 12 měsíců. 

Finance by podle zdroje z české delegace měly být ve větší míry vydávány zemím, které se nejvíce potýkají s problémem řešení migrace, finance by měly ve větší míře jít i na střežení společné evropské hranice.