Pětadvacetiletý Syřan Hadi čeká na území nikoho mezi Slovinskem a Chorvatskem již dvacet hodin v zimě a dešti, společně se stovkami dalších žadatelů o azyl, kteří sem byli dovezeni z chorvatského uprchlického tábora v Tavorniku.

Místní policie není schopná říct, jak dlouho ještě budou muset uprchlíci čekat. „Jak je situace strašná mi došlo ve chvíli, kdy jsem viděla děti, jak pálí plyšového medvídka, aby jim bylo alespoň trochu teplo,“ píše Lydia Gallová, výzkumnice HRW. „Není zde žádné přístřeší; uprchlíci a dobrovolníci mi řekli, že jídlo a voda dorazila až pozdě odpoledne, když byly na místo vpuštěny humanitární organizace.

Jeden z uprchlíků, Syřan Mohamed, ztratil svou ženu a dvě děti, když nastupovali do autobusů, jež je měly převést do Slovinska. Netuší, kdy se opět sejdou. Další Syřan, Ali, vyjádřil svůj šok nad tím, že nechápe, jak se tohle může v Evropě dít.

Celý text zde

„Zřejmě může. Za poslední měsíc jsem viděla, jak postupně zavírající se hranice v balkánských zemích nechávají tisíce lidí, včetně žen a dětí, bez prostředků a vystavené nepřízni počasí,“ píše Gallová.

V současnosti jsou zavřené maďarské hranice s Chorvatskem i Srbskem. Uprchlíci se tak pokusili jít přes Slovinsko, to však oznámilo, že přijme jen tolik lidí, kolik jich přijme Rakousko, které si mezitím postěžovalo, že již nemá další kapacity. A předevčírem Chorvatsko zavřelo hranice se Srbskem a výsledkem toho všeho je ohromné množství lidí stojících „ve špíně a dešti“ na územích nikoho.

Problém podle ní tkví v evropské neschopnosti dohodnout se na společném postupu. „Místo toho, aby se soustředily na ožebračování svých sousedů uzavíráním hranic, měly by členské země EU spolupracovat na sdílení odpovědnosti, aby lidé jako Hadi mohli najít ochranu a dostálo se jejich základním humanitárním potřebám,“ vysvětluje Gallová, podle které, když k tomu nedojde, čeká nás „smrtící zima na evropských hranicích“.