Uprchlíky odmítají lidé, kteří jsou frustrovaní a všeho a všech se bojí, vysvětlil filozof Jan Sokol

24.12.2015 8:40 | Zprávy

Nesnášenlivost části společnosti vůči cizincům je projevem nedostatku vlastenectví, uvedl filozof Jan Sokol v rozhovoru pro MF Dnes. Podle vysokoškolského pedagoga, který v listopadu podepsal Adventní výzvu proti radikalizaci, ale momentálně totalita Česku nehrozí. Jenže nebezpečné je už jen to, že se vytvářejí extremistické strany. A když jim fandí prezident, domnívá se.

Uprchlíky odmítají lidé, kteří jsou frustrovaní a všeho a všech se bojí, vysvětlil filozof Jan Sokol
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Sokol

„Těmto proudům fandí lidé, kteří jsou nějakým způsobem frustrovaní a kteří to své zklamání promítají v nenávist k druhým. Myslím, že to není příliš velká část naší společnosti, ale je velmi hlasitá. Šíření nenávisti vždycky patřilo k fašizujícím tendencím,“ prozradil filozof pro MF Dnes a dodal, že je pro něj důležité vlastenectví, které prý paradoxně chybí xenofobům, kteří se vlastenectvím ohánějí.

Podle něj jsou totiž lidé nesouhlasící s přílivem imigrantů do Evropy nejistí, a proto se údajně cítí být pořád ohrožení a všeho a všech se bojí. Útoční jsou tedy především ze strachu a slabosti. „Ve střední Evropě přece vůbec není možné bránit zemi vůči cizincům. Co bychom si dnes počali například bez vietnamských a ukrajinských přistěhovalců?“ uvažuje v rozhovoru.

Havel plnil Platónovo přání, aby vládl ten, kdo nechce

„Bezmyšlenkovitě se tady opakuje, že integrace nefunguje. To ale vůbec není pravda,“ tvrdí devětasedmdesátiletý filozof, jehož dcera prý žije na periferii Paříže a má kolem sebe spoustu cizinců. „A sem tam se vyskytne darebák, tak jako v každé skupině,“ upozorňuje a radí, aby společnost cizincům pomáhala.

„Mezi židovstvím a křesťanstvím je také jakýsi rozpor, který se nedá vyřešit kompromisem. A přece se Židé a křesťané naučili spolu žít,“ věří někdejší děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, ale obratem říká, že spolužití není možné s islamisty, se kterými si musí poradit policie.

  • Celý rozhovor je k přečtení ZDE

V rozhovoru došlo i na téma následujících prezidentských voleb, které budou za dva roky. Sokol by prý už do kandidatury znovu nešel (v roce 2003 kandidoval proti Václavu Klausovi, pozn. red.), ale přiznal, že v posledních volbách podporoval Zuzanu Roithovou (KDU-ČSL). „Myslím ale, že zavedení přímé volby prezidenta byla velká chyba. Ukazuje se to na postoji současného prezidenta k extremistům. Místo, aby je okřikl, dává jim legitimitu,“ zlobí se Sokol, podle kterého Václav Havel, stejně jako Tomáš Garrigue Masaryk naplňoval staré Platónovo přání, že vládnout má ten, kdo nechce. 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jzd

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Proč jste na navýšení rodičovského příspěvku netlačila víc dřív?

Myslím, když jste byli ve vládě? Myslíte, že teď něco zmůžete? A můžete aspoň říci, když už nejste ve vládě, proč a kdo byl proti navýšení rodičovské pro všechny a ve větší míře, která by zohledňovala inflaci a růst cen?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zeman potopil před kamerou Fialu: Drtivě prohraje volby. A ví to

20:52 Zeman potopil před kamerou Fialu: Drtivě prohraje volby. A ví to

Prezident Miloš Zeman v pořadu Jak TO je s moderátorem Markem Stonišem komentoval aktuální politické…