Ústavní soud připustil, že novela představovala "nestandardní změnu pravidel v průběhu hry". "Na druhou stranu nelze přehlédnout, co všechno bylo v sázce," zdůraznil v nálezu soudce zpravodaj Vojen Güttler. Zákonodárci se podle Güttlera snažili vyřešit složitou situaci. Česko potřebovalo urychleně provést digitalizaci, aby nenastala "televizní tma". Bylo to důležité i kvůli celoevropským dohodám.

"Existoval v celku silný veřejný zájem na zahájení digitálního televizního vysílání," uvedl Güttler. Veřejný zájem podle ÚS v daném okamžiku převážil nad zájmy neúspěšných žadatelů o licence. Kořeny sporu sahají k počátkům digitálního zemského televizního vysílání v Česku. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 2006 udělila licence šesti plnoformátovým televizím.

Neúspěšní žadatelé však vyvolali soudní spor. Městský soud v Praze pak rozhodnutí rady zrušil a nařídil jí, aby rozdělení licencí projednala znovu. Zákonodárci ale na nové rozhodnutí nečekali a justici svým způsobem obešli. Sporná novela mediálních zákonů umožnila radě udělit takzvané kompenzační licence těm provozovatelům televizního vysílání, jejichž původní licence zpochybnily žaloby.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.