Kritéria navrhovaná Úsvitem jsou podle předběžného stanoviska pro středeční zasedání kabinetu natolik obecná, že by mohla vést k rozhodování na základě politického uvážení. „Dochází tak k posunu z dosavadního povolovacího režimu, kdy církev a náboženská společnost měla po splnění jasně prokazatelných kritérií nárok na přiznání oprávnění, do režimu politického rozhodování, které je fakticky nepřezkoumatelné,“ stojí v dokumentu pro ministry.

Veřejný pořádek a národní bezpečnost se podle vládních legislativců uplatňují už v řízení o registraci církve a tato kritéria mohou být i důvodem pro zrušení registrace. V řízeních má Ministerstvo kultury podle nich standardně k dispozici stanoviska Ministerstva vnitra a Bezpečnostní informační služby.

Obdobnou novelu podal Úsvit už loni na jaře. Sněmovna ji zamítla v souladu se záporným postojem vlády už v úvodním kole na podzim. Předkladatelé nynější úpravy tvrdí, že problém nezmizel. „Výrazné zhoršení bezpečnostní situace v Evropě nadále přetrvává a nyní je navíc jasné, že zázemí teroristům poskytují specifické náboženské skupiny. Proto je nutné čelit zvýšení rizika šíření myšlenek a proudů, které nejsou slučitelné s civilizačním okruhem, do kterého patří Česká republika,“ píšou autoři v důvodové zprávě.

Takzvaná zvláštní práva znamenají právo zřizovat církevní školy, vyučovat náboženství na státních školách nebo konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky. Církev s těmito právy může také pověřit své duchovní duchovenskou službou v armádě nebo ve věznicích.