Vláda by podle návrhu měla požádat EIB o úvěr 2,1 miliardy eur (asi 54 miliard Kč). Byl by určený na spolufinancování operačních programů a bezprostředně navazujících projektů. Zaměstnavatelé odhadují, že by díky němu v následujících třech letech mohlo získat práci až 180 tisíc lidí. To by vedlo k nárůstu daňových výnosů a příspěvků na sociální zabezpečení, zvýšení spotřeby předtím nezaměstnaných a k poklesu sociálních dávek v nezaměstnanosti.

Například již první tranše půjčky za zhruba 0,5 miliardy korun směřovaná na investice do dopravní infrastruktury by podle KZPS mohla ekonomice přinést až 2,5 miliardy korun, a to bez efektu z nárůstu dopravních kapacit, snížení nehod a bez pákového efektu. Tato část úvěru by se splácela současně s čerpáním. Nezvýšila by tedy podle zaměstnavatelů zadlužení ani v absolutní částce, výrazně by však snížila dluh a schodek v poměru k HDP. "Rozvojové záměry v jiných sektorech ekonomiky (věda, výzkum, vzdělání) by zřejmě přinesly ještě větší efekty, i když zřejmě v dlouhodobějším období," stojí v materiálu.

Mikroúvěry od Evropského investičního fondu se uplatňují v Nizozemsku či Belgii. Firmy do deseti zaměstnanců, které nejsou kvůli nedostatku zdrojů schopné získat úvěr od bank, mohou dostat zvýhodněnou půjčku až 25 tisíc eur, tedy asi 640 tisíc korun.

Současně by měla vláda podat k evropskému globalizačnímu fondu návrh projektů na rekvalifikaci několika tisíc pracovníků veřejné správy a veřejného sektoru, ohrožených nezaměstnaností. Měla by také poskytnout z uvolněných zdrojů státní pomoc pro malé a středně velké podniky a zemědělce, navrhují zaměstnavatelé.