Britský sociolog Frank Furedi na začátku diskuse vyjádřil názor, že současné instituce ztratily schopnost pomáhat lidem, politická hnutí se vyčerpala a hlavní ideologie 20. století skončily na okraji. Za úpadkem tradičních institucí v Evropě vidí Furedi dva trendy. Důraz na technokratický přístup v řízení států a vzestup filozofie antipolitiky. Technokratickým přístupem má přitom na mysli zejména přístup EU, v jejímž rámci politiku tvoří nedemokratické instituce – banky, nevolení úředníci a experti. Britský sociolog dokonce EU označil jako „zombie“ instituci, která žije ze svých bývalých úspěchů, ale přitom jí chybí legitimnost, kterou by dostala lidi na svou stranu. Nedostatek legitimnosti tak má vytvářet prostor pro už zmiňovanou antipolitiku, která je podle Furediho vedená nejdestruktivnějším a nejvíc demagogickým způsobem od druhé světové války.

Politická elita musí změnit chování

„Proč jsme překvapeni? Všechny předpoklady tady jsou. Jestliže politická elita nezmění své chování, dostaneme se do hluboké krize,“ tak komentuje růst populistických hnutí slovenský sociolog Michal Vašečka, který jako příčinu tohoto trendu vnímá i fakt, že liberální demokracie „slibuje příliš mnoho“ a že „lůzři“ politické transformace v bývalých socialistických zemích očekávali více. Připomněl také současnou tendenci vychvalovat nástup manažerů do ministerských křesel, kteří však o dané problematice nic netuší. „Máme ministra zdravotnictví, který nemá ponětí o zdravotnictví... to je tragédie,“ konstatoval Vašečka.

Ukazujte prstem na extremisty

Bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová za růstem populismu v Evropě vidí přechod z industriální do informační doby, kdy jsou lidé informacemi jednoduše zahlcení. „Dnes nepracujeme s fakty, ale s informacemi, které mohou být nepravdivé i pravdivé,“ konstatovala Radičová s tím, že dnešními vítězi jsou jedinci, kteří dokážou najít správnou informaci a využít ji. „Když to nedokážou udělat také politici, nemohou potom reagovat na zájmové skupiny,“ doplnila. Profesorka zároveň vyzvala politiky, aby říkali, co je třeba – nejen to, co se od nich čeká –, a aby lidem ukazovali prstem na extremisty.