Centristická koalice Ursuly von der Leyenové, která je složená z EPP, S&D a Renew, nemusí být kvůli výsledku voleb do Evropského parlamentu schopna zajistit dostatek hlasů pro její znovuzvolení. Celkem Leyenová potřebuje 361 poslanců Evropského parlamentu.

Zpravodajský server POLITICO předestřel několik možností von der Leyenové, jak získat potřebnou dodatečnou podporu. Mohla by vyjednávat s klimaticky orientovanými Zelenými, což by vyžadovalo kompromisy, které by mohly být nepřijatelné pro její vlastní stranu EPP, nebo by se mohla pokusit získat podporu krajně pravicových skupin, což by mohlo odradit ostatní centristy. Von der Leyenová řekla, že by byla otevřená spolupráci se stranou Bratři Itálie Giorgie Meloniové.

Zelení, kteří ve volbách ztratili více než čtvrtinu míst, požadují, aby se von der Leyenová nedotýkala stávajících zákonů Green Dealu. Hlavní kandidát Zelených Bas Eickhout řekl, že Zelení by mohli podpořit von der Leyenovou, ale potřebují ujištění, že se nedotknou zákonů EU, které směřují k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Také řekl, že Zelení chtějí sliby na snížení zemědělského znečištění. EPP ovšem usiluje o změny v těchto zákonech, což činí potenciální koalici velmi křehkou.

Eickhout také řekl, že Zelení nikdy nevstoupí do koalice, která by zahrnovala parlamentní skupinu strany Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Určitě nebudeme součástí toho. A to je skutečně červená linie, kterou jasně vytyčujeme,“ řekl Eickhout.

Další možností Leyenové je tedy jednat bez Zelených a ECR. K tomu by bylo potřeba zajistit podporu od všech 27 národních lídrů EU a zabránit přeběhlictví z centristické koalici. Francouzský prezident Macron už naznačil podporu von der Leyenové. Tato politická situace vyžaduje intenzivní vyjednávání a hledání kompromisů, aby von der Leyenová mohla zůstat v čele Evropské komise.

Plán na sesazení Leyenové z funkce předsedkyně Evropské komise má současný předseda Evropské rady Charles Michel, jenž by dle všeho na tuto pozici rád navrhl řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise. Mitsotakis ovšem opakovaně odmítl zájem o pracovní pozici v Bruselu a vyjádřil podporu von der Leyenové.

Podle úředníků Evropské unie Michelovy pokusy házet Leyenové klacky pod nohy jsou destabilizující. „Michel má schránku s banánovými slupkami, na kterých by von der Leyenová mohla uklouznout, a teď ji vyprazdňuje,“ řekl jeden z úředníků Evropské unie. „V nejlepším případě to vytváří nepříjemnosti, v nejhorším případě to destabilizuje situaci.“

Blízký kolega Leyenové ale podle všeho není jediným, kdo hází předsedkyni Evropské komise klacky pod nohy. Jak pro ParlamentníListy.cz řekl europoslanec Ivan David, poslanec z její vlastní lidovecké frakce velmi usiluje o její trestní stíhání kvůli kauze nákupu vakcín.

Ani Leyenová ale samozřejmě nezahálí. Server POLITICO již přišel s danou sestavou ohledně lídrů Evropské unie, v němž je Ursula von der Leyenová už podruhé předsedkyní Evropské komise, Portugalec António Costa předsedou Evropské rady, Roberta Metsolová předsedkyní Evropského parlamentu a Kaji Kalasová z Estonska šéfkou zahraniční politiky.

Nejvíc nejistou pozicí je dle úředníků a diplomatů pozice vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, kterou doposud zastává španělský politik Josep Borrell. O tuto pozici jeví zájem estonská premiérka Kallasová. Její nominace by byla přijatelná pro liberály, i když původně vyvolávala obavy kvůli svým silným postojům vůči Kremlu.

Očekává se, že základní dohody ohledně obsazení klíčových funkcí bude dosaženo 17. června. Formální dohoda by pak mohla přijít při dalším zasedání lídrů Evropské unie, a to 27. až28. června.

Rychlý konsensus však vzbuzuje u mnohých obavy z toho, že by mohl přijít nějaký nečekaný zvrat. „Čím více optimismu slyším, tím nervóznější se cítím,“ řekl pro POLITICO jeden z diplomatů Evropské unie.