Krásně opravený kostel v centru městečka, řada rekonstruovaných bytovek, ale také noční kluby, vietnamské obchody a tržnice, nebo budova zřejmě bývalého marketu v poměrně neutěšeném stavu. Takový obrázek skýtá pohraniční městečko Železná Ruda téměř třicet let po pádu železné opony. Místním lidem tato tři desetiletí přinesla radost ze svobody, z možnosti cestování, ale i některá zklamání.

Index piva

„Ekonomický rozdíl mezi námi a Bavorskem, se kterým tady sousedíme, je stále veliký. Mě osobně mrzí, že jsme se za těch třicet let nedokázali více přiblížit,“ říká starosta Železné Rudy Michal Šnebergr. „Já tomu říkám index piva. To používám na vysvětlení. Na německé straně běžně dáme tři eura až tři eura padesát za pivo. Kdežto na české straně, kdyby tady v Železné Rudě stálo pivo dvě nebo tři eura, tak na ně prostě žádný Čech nepůjde. To je příklad toho ekonomického rozdílu,“ dodává starosta.

Otevřené hranice si ale i téměř třicet let po revoluci pochvaluje. „Ten přechod přes hranice je dnes opravdu komfortní. Mladí to považují za samozřejmost, ale my starší si samozřejmě dobře pamatujeme, jak to tady bylo dříve,“ vzpomíná a poukazuje na to, že dnes vlastně, kromě mimořádných událostí, kontroly na hranicích neexistují.

Opravený kostel v Železné Rudě. Foto: David Hora

 V ulicích Železné Rudy. Foto: David Hora

Do německých obchodů, ale do českých cukráren

Po sametové revoluci se lidé v českém pohraničí těšili zájmu západních turistů. Někteří sem jezdili tak trochu za senzací, podívat se, jak se vlastně v tom „východním bloku“ žilo a žije. Lákali i možnosti levného nákupu a také česká kuchyně. Zatímco o levnějším nakupování v České republice už dnes nemůže být v podstatě řeč, klasické vepřo-knedlo-zelo přivádí Němce i Rakušany do českého pohraničí dál.