Slavnostní odhalení se uskutečnilo originálním způsobem za pomoci šavle a bajonetu na pušce uniformovaných členů legionářské obce. „Klos sice u Zborova přímo nebojoval, ale byl velkým propagátorem myšlenky společného československého státu a svým úsilím přemluvil řadu dobrovolníků ke vstupu do legií," uvedl Jiří Charfreitag, předseda Jednoty ČsOL Praha 3.

Řadový příslušník 1. čs. pluku mistra Jana Husi na Rusi Klos nejen bojoval, ale významně se také podílel na náboru nových legionářů v zajateckých táborech. Do vlasti se vrátil jako válečný invalida a 27. ledna 1920 podlehl cukrovce. Družina československých legionářů, jeden z přímých předchůdců ČsOL, mu vystrojila pohřeb a hrob dala vyzdobit sochou od sochaře Karla Korby.

Klosův hrob postupně chátral, až ho Pražská hřbitovní správa nabídla k adopci. „Když jsme se dozvěděli o možnosti hrob adoptovat, tedy zaplatit nájem hrobového místa a opravit jej, neváhali jsme. Přesvědčili jsme vedení ČsOL, aby poskytlo finanční prostředky na adopci hrobu a zavázali jsme se o hrob postarat,“ řekl Charfreitag.

Renovaci časem poškozené sochy legionáře provedli akademičtí sochaři David Janouch a Petr Dufek. Celá renovace stála přes 100.000 korun, píše ČTK.

Jednota Praha 3, kterou tvoří především mladí příznivci československých legií a jejich potomci, má v plánu Olšanské hřbitovy kompletně zmapovat a přinést i další příběhy zde pochovaných osobností.

Za československé legie se obecně označují jednotky zahraničního vojenského odboje za první světové války. Jejich příslušníky byli Češi a Slováci, kteří padli do spojeneckého zajetí nebo přeběhli, a krajané žijící v zahraničí. Koncem války měly tyto jednotky, které působily v Rusku, Francii a Itálii, přes 100.000 členů. Nejpočetnější byly legie v Rusku, kde byli legionáři nakonec vtaženi proti své vůli do občanské války. Mezinárodní uznání si vydobyli v bitvě u Zborova v létě 1917.