V Senátu to vřelo. Masivní petice rozvířila debatu expertů o euru. Na vládě neradi uslyší...

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte sí více v tomto článku.

08.11.2023 11:41 | Reportáž

Vstupem České republiky do Evropské unie 1. května 2004 se naše země zavázala mj. k přijetí eura jako jediné měny na území Česka. Před devatenácti lety bylo vše zalito sluncem, a tak i tento závazek byl brán tak nějak automaticky. Dnes je však situace jiná. Nad Evropou se prohánějí mračna a na síle nabírají hlasy, které varují před změnou národní měny a definitivním pohřbu české koruny.

V Senátu to vřelo. Masivní petice rozvířila debatu expertů o euru. Na vládě neradi uslyší...

Foto: Veronika Blažková
Popisek: Kulatý stůl v Senátu, který projednával petici Za zachování české koruny

Do čela zástupu varujících se postavili Svobodní, kteří iniciovali petici Za zachování české koruny. „V posledních letech se podle průzkumů agentury STEM pohybuje celospolečenská podpora přijetí eura pod dvaceti procenty. Toto rozložení potvrzovaly i negativní názory na euro u našich petičních stánků,“ vysvětloval důvody vzniku iniciativy Za zachování české koruny předseda Svobodných Libor Vondráček. V ní se více než dvacet tisíc občanů vyjádřilo jednoznačně za zachová české koruny. Petice se tak dostala i do Senátu. Senátor Jan Tecl (ODS), člen výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice svolal na první listopadové pondělí kulatý stůl, za který zasedli mj. zástupci ministerstev, České národní banky, ČMKOS i akademické sféry. ParlamentníListy.cz přinášejí z jeho průběhu reportáž.

Euro nemůže být o emocích

Hned v úvodu kulatého stolu zdůraznila makroekonomka Markéta Šichtařová, že z eura se stal symbol Evropy, nad kterým převládají emoce nad rozumem. Na konkrétních údajích i zkušenostech dalších zemích po přijetí eura prezentovala spíše negativní přínosy evropské měny.

„Věci související s politickým rozhodnutím či PR důvody pro přijetí eura bychom neměli brát v úvahu,“ řekla Šichtařová. „Ve skutečnosti je euro technický nástroj, který má konkrétní makroekonomické souvislosti. Euro má vliv na míru nezaměstnanosti, inflace, růst HDP a růst konkurenceschopnosti ekonomiky. Proto bychom měli euro vnímat jen ze dvou pohledů. Jeho monetární dopady (kroky centrální banky, peněžní oběh) a fiskální souvislosti (kroky vlády a její rozpočtová politika). Přijetím eura se země vzdává své monetární politiky. Úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) a České národní banky (ČNB) jsou diametrálně odlišné. ČNB byla schopna reagovat na inflaci časově mnohem dříve než ECB. Kdyby dnes Česká republika platila eurem, pohybovala by se inflace v roce 2022 vysoce nad 20 procent,“ zdůraznila pozitivní roli ČNB a její monetární politiky v řešení současné inflační krize.

Naproti tomu uvedla Šichtařová i negativní kroky ČNB v období covidové krize, kdy do oběhu poslala obrovské množství peněz. Tehdejší intervenční režim ČNB byl podle ní zkouškou s eurem „nanečisto“ a znamenal nejen základ pro současnou inflaci, ale také ztrátu konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Euro ano, ale kdy?

V diskusním panelu se následně střídali zástupci státu. Jiří Beran, ředitel odboru Finanční trhy II z Ministerstva financí, připomněl, že přijetí eura je závazek státu, ale není časově určen, tzn., že hlavní je připravenost státu k přijetí nové měny v podobě splnění maastrichtských kritérií. Podle Berana však ani v příštím roce nesplní Česká republika kritérium cenové stability a schodek veřejných financí splňuje Česko jen díky „únikové“ klauzuli, kterou vydala Evropská komise v souvislosti s covidovou krizí ekonomik v Evropě v roce 2020.

„Přijetí eura by mělo pozitivní dopad na flexibilitu trhu práce, kde si už dnes udržujeme vysokou míru aktivity a vlastnické provázanosti s eurozónou. Další výhodou naší ekonomiky je odolný bankovní sektor. Na druhou stranu Česká republika stále nemá dořešen dlouhodobý proces reálné měnové konvergence. Nedosahujeme ani 90 % průměru eurozóny parity HDP na obyvatele ke kupní síle. V oblasti cenové hladiny dosahujeme dokonce jen cca 77 % a v paritě kupní síly jen necelých 70 %. Pro náš úspěšný pobyt v eurozóně je důležité, aby zůstaly flexibilní fiskální nástroje naší hospodářské politiky pro řešení budoucích asymetrických šoků. Vhodné by bylo také dořešení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a s tím související dopady stárnutí populace a z toho vyplývající problémy s důchodovým pojištění, zdravotnictvím i vzděláváním,“ vyjmenoval Beran klady i zápory budoucího přijetí eura, ke kterým přidal i nevhodnou strukturu české ekonomiky orientované převážně na automobilový průmysl.

Beran také připomněl, že za dvacet let od podpisu závazku přijetí eura prošla eurozóna změnami. Jak hospodářskou recesí z období let 2008 až 2009, tak také řešením předlužeností některých zemí eurozóny, ale i nedokončeností bankovní reformy. Což staví náš závazek přistoupení k euru do jiného světla.