Do čela zástupu varujících se postavili Svobodní, kteří iniciovali petici Za zachování české koruny. „V posledních letech se podle průzkumů agentury STEM pohybuje celospolečenská podpora přijetí eura pod dvaceti procenty. Toto rozložení potvrzovaly i negativní názory na euro u našich petičních stánků,“ vysvětloval důvody vzniku iniciativy Za zachování české koruny předseda Svobodných Libor Vondráček. V ní se více než dvacet tisíc občanů vyjádřilo jednoznačně za zachová české koruny. Petice se tak dostala i do Senátu. Senátor Jan Tecl (ODS), člen výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice svolal na první listopadové pondělí kulatý stůl, za který zasedli mj. zástupci ministerstev, České národní banky, ČMKOS i akademické sféry. ParlamentníListy.cz přinášejí z jeho průběhu reportáž.
Euro nemůže být o emocích
Hned v úvodu kulatého stolu zdůraznila makroekonomka Markéta Šichtařová, že z eura se stal symbol Evropy, nad kterým převládají emoce nad rozumem. Na konkrétních údajích i zkušenostech dalších zemích po přijetí eura prezentovala spíše negativní přínosy evropské měny.
„Věci související s politickým rozhodnutím či PR důvody pro přijetí eura bychom neměli brát v úvahu,“ řekla Šichtařová. „Ve skutečnosti je euro technický nástroj, který má konkrétní makroekonomické souvislosti. Euro má vliv na míru nezaměstnanosti, inflace, růst HDP a růst konkurenceschopnosti ekonomiky. Proto bychom měli euro vnímat jen ze dvou pohledů. Jeho monetární dopady (kroky centrální banky, peněžní oběh) a fiskální souvislosti (kroky vlády a její rozpočtová politika). Přijetím eura se země vzdává své monetární politiky. Úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) a České národní banky (ČNB) jsou diametrálně odlišné. ČNB byla schopna reagovat na inflaci časově mnohem dříve než ECB. Kdyby dnes Česká republika platila eurem, pohybovala by se inflace v roce 2022 vysoce nad 20 procent,“ zdůraznila pozitivní roli ČNB a její monetární politiky v řešení současné inflační krize.
Naproti tomu uvedla Šichtařová i negativní kroky ČNB v období covidové krize, kdy do oběhu poslala obrovské množství peněz. Tehdejší intervenční režim ČNB byl podle ní zkouškou s eurem „nanečisto“ a znamenal nejen základ pro současnou inflaci, ale také ztrátu konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Euro ano, ale kdy?
V diskusním panelu se následně střídali zástupci státu. Jiří Beran, ředitel odboru Finanční trhy II z Ministerstva financí, připomněl, že přijetí eura je závazek státu, ale není časově určen, tzn., že hlavní je připravenost státu k přijetí nové měny v podobě splnění maastrichtských kritérií. Podle Berana však ani v příštím roce nesplní Česká republika kritérium cenové stability a schodek veřejných financí splňuje Česko jen díky „únikové“ klauzuli, kterou vydala Evropská komise v souvislosti s covidovou krizí ekonomik v Evropě v roce 2020.
„Přijetí eura by mělo pozitivní dopad na flexibilitu trhu práce, kde si už dnes udržujeme vysokou míru aktivity a vlastnické provázanosti s eurozónou. Další výhodou naší ekonomiky je odolný bankovní sektor. Na druhou stranu Česká republika stále nemá dořešen dlouhodobý proces reálné měnové konvergence. Nedosahujeme ani 90 % průměru eurozóny parity HDP na obyvatele ke kupní síle. V oblasti cenové hladiny dosahujeme dokonce jen cca 77 % a v paritě kupní síly jen necelých 70 %. Pro náš úspěšný pobyt v eurozóně je důležité, aby zůstaly flexibilní fiskální nástroje naší hospodářské politiky pro řešení budoucích asymetrických šoků. Vhodné by bylo také dořešení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a s tím související dopady stárnutí populace a z toho vyplývající problémy s důchodovým pojištění, zdravotnictvím i vzděláváním,“ vyjmenoval Beran klady i zápory budoucího přijetí eura, ke kterým přidal i nevhodnou strukturu české ekonomiky orientované převážně na automobilový průmysl.
Beran také připomněl, že za dvacet let od podpisu závazku přijetí eura prošla eurozóna změnami. Jak hospodářskou recesí z období let 2008 až 2009, tak také řešením předlužeností některých zemí eurozóny, ale i nedokončeností bankovní reformy. Což staví náš závazek přistoupení k euru do jiného světla.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
Nikola Bartůšek, MSSc. et MSSc., BSc. byl položen dotaz
Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?
Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Uživateli nejlépe hodnocený komentář
Já bych jedno vysvětlení zastavení ekonomického přibližování po přijetí eura měl. ,
Viktor Havel
, 08.11.2023 11:55:33
Viktor Havel
, 08.11.2023 11:55:33
A sice to, že euro je kolonizační nástroj Západu vůči Východu a Jihu.
| 19 | 0
Další články z rubriky
6:50 Vrah z Německa hostem BBC. Archivy odtajnily zvláštní věc
Pachatel útoku na vánočních trzích v Magdeburku byl před několika lety hostem britské veřejnoprávní …
- 21:15 Selhání ČT. Takto se letos chovali k muži, kterého vyznamenal britský král
- 19:16 Ostrý konflikt na ČT: Kroužková nutila Okamuru, ten se neudržel
- 18:43 Přílepek o činnosti pro cizí moc: Pendrekový zákon, varuje právník. Chystá se odpor
- 15:25 Hampl: Islamisté dnes útočí jinak. Na terorismus jsme si zvykli
- 7:55 Petr Pavel je loutka. Ale ne Fialova, naznačuje Žantovský
