V prvním roce po jmenování vlády, k němuž došlo 29. ledna 2014, se ministr financí Babiš pouštěl do kritiky ministrů ČSSD kvůli financování zdravotnictví, sportu, zvýšení poplatku z těžby uhlí či státní podpoře pro OKD kvůli prodloužení těžby v Dole Paskov. Konflikt s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) řešily i koaliční špičky.

Sobotka zase obviňoval Babiše, že jako vlastník vydavatelství využívá médií ke zvyšování tlaku na koaličního partnera. Jeho strana loni v březnu přijala usnesení, že je třeba jasněji definovat střet zájmů, zpřísnit pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní a zpřesnit mediální legislativu.

Politologové oslovení ČTK se shodují, že v koalici je relativní klid. Pro ten je vedle pohodlné většiny ve Sněmovně klíčové to, že nedochází k výraznějším sporům uvnitř vládních stran. „V ČSSD jsou sice stále viditelné odlišné názorové proudy, nicméně po fiasku Haškovy a Zemanovy snahy o odstranění Sobotky bezprostředně po sněmovních volbách došlo k upozadění těchto sporů,“ uvedl Vlastimil Havlík z Masarykovy univerzity. Vnitrostranické spory podle něj komplikovaly hlavně chod vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS).

Jan Outlý z Metropolitní univerzity upozorňuje, že stranickou disciplínu drží i ostatní koaliční partneři. „Považuji to za úspěch zejména v případě hnutí ANO, které je politickým nováčkem bez výraznější pojící ideologie. Role a význam Andreje Babiše je ve straně zřejmě natolik dominantní, že společný světonázor supluje,“ uvedl.

Právě Babiš byl i v druhém roce fungování kabinetu v centru většiny sporů. Na sněmu ANO popsal ČSSD jako rozhazovačnou stranu zatíženou kontroverzní minulostí. Sobotka za sociální demokraty odmítl Babišem zmiňované možné změny v koaliční smlouvě a naopak zkritizoval nové stanovy ANO, které prý připomínají spíš stanovy akciové společnosti.

Problémy s prosazením záměrů

Babiš má potíže s prosazováním některých záměrů v Parlamentu, příkladem je vedle elektronické evidence tržeb zákon o pojišťovnictví. V souvislosti s ním se dostal loni v létě do ostrého sporu s poslancem Ladislavem Šinclem (ČSSD), mimo jiné ho měl také zastrašovat informacemi ze složky nadepsané poslancovým jménem. Do střetu se Šinclem se pak dostal i v říjnu, kdy prohlásil, že Šincl a další poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) byli ovlivněni hazardní lobby.

V centru rozmíšek Babiš není náhodou, dle Havlíka se totiž jeho strana snaží vymezit proti všem ostatním subjektům včetně ČSSD. „Dalším důvodem je i hodně pragmatický program ANO, které se snaží přilákat rovněž bývalé voliče sociální demokracie,“ uvedl Havlík. Proti vládám s předsedy z ČSSD z let 2002–2006 i vládám Václava Klause z 90. let podle něj ale jsou spory v koalici méně patrné.

I přes své varování o negativním vlivu roztržek na veřejné mínění si neodpustil některé výpady i premiér. Na přelomu loňského února a března Sobotka například doporučil ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové (ANO) po její kritice ČSSD na facebooku trávit méně času na sociálních sítích.

Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek zase ostře kritizoval Babišův výrok, že tradiční politické strany si budou muset zvyknout, že se nebude brát ve Sněmovně ohled na opozici. Jinak ale lidovci většinou stáli stranou koaličních sporů.

Relativní klid v koalici může dle Outlého záhy skončit. „Dá se čekat, že čím více se budou blížit volby, dost možná už letošní krajské, představitelé vládních stran se vůči sobě budou výrazněji vymezovat, což může přerůst v zásadnější neshody,“ myslí si. Spory podle něj také patrně přijdou v souvislosti s některými zákony, které jsou připraveny k postoupení Sněmovně.