Nespokojenost podle průzkumu provedeného televizní stanicí TV2 panuje ve většině měst napříč celým Dánskem. Radní si stěžují na to, že se jim nedostává finančních prostředků, které jsou města a vesnice v Dánsku nuceny vynakládat na ubytování pro uprchlíky. Místním úřadům také chybí peníze určené na sociální dávky a úhradu služeb poskytovaných tlumočníky. „Máme skutečně vážné problémy s tím najít a zafinancovat ubytování pro všechny uprchlíky, kteří k nám přicházejí. Stát nám v tomto ohledu pomáhá opravdu nedostatečně,“ uvedla například starostka města Helsingør Benedikte Kiærová.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE. 

Podle dánských zákonů hradí centrální vláda náklady určené na bydlení pro uprchlíky v soukromých rezidencích do výše 2100 dánských korun a zbytek financí potom musí zajistit místní úřady. Přestože se v praxi jedná asi jen o tři sta dolarů, představuje i tato částka pro místní rozpočty značné obtíže. Také proto dánská vláda uvažuje o přijetí nového zákona, podle kterého by mohly být příchozím migrantům zabavovány cennosti, které by tak pokryly náklady na jejich ubytování. Návrh zákona před více než deseti dny předložilo ministerstvo pro integraci. Nařízení by se týkalo žadatelů o azyl a dalších migrantů bez povolení pobytu v zemi.

Pokud bude zákon schválen, úřady by údajně mohly zabavovat pouze osobní majetek „vyšší hodnoty“ a migranti by si tak mohli ponechat předměty jako jsou hodinky nebo mobilní telefon. Návrh ministerstva sklidil především ze strany „lidskoprávních“ aktivistů a neziskových organizací značnou kritiku, byť nepočítá s automatickým odnímáním všech nalezených cenností. Kritizují jej i někteří akademici, jako například Zachary Whyte, který se věnuje azylové problematice na univerzitě v Kodani. „Návrh vlády mi přijde krutý a malicherný. Bude vláda také zabavovat migrantům zlaté výplně po vzoru nacistů za druhé světové války?“ dotazoval se Whyte ironicky.

Ministryně pro integrace Inger Støjbergová však nehodlá od svého návrhu ustoupit a veškerou kritiku odmítá. „V mnoha médiích jsem zaznamenala značnou kritiku, ale novináři přehlížejí jednu zásadní věc. Odebírání cenností určených na úhradu bydlení a dalších nákladů se netýká výhradně migrantů přicházejících k nám ze zemí Blízkého východu nebo Afriky. Podobné opatření platí i v případě dánských občanů. Jestliže mají příjemci podpory v nezaměstnanosti cennosti v hodnotě vyšší než 10 000 dánských korun, potom je mohou úřady vyzvat, aby je před zasláním podpory prodali,“ napsala na svém Facebooku Støjbergová.