Írán prožívá podobnou situaci, jakou si prošlo Polsko v roce 2010, kdy se v mlze ve Smolensku zřítil letoun s tehdejším polským prezidentem Lechem Kaczyńskim a dalšími představiteli země. V Íránu se před pár desítkami hodin v mlze zřítil vrtulník s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím. Co to znamená pro Írán a pro mezinárodní situaci?

Podle serveru katarské televize Al-Džazíra bylo na palubě vrtulníku 9 lidí včetně guvernéra provincie nacházející se na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem a Arménií. Pákistánský premiér Shehbaz Sharif prohlásil, že jeho země bude držet den smutku a vlajka bude vlát na půl žerdi na znamení úcty k Raísímu a jeho společníkům.

V příspěvku na sociální síti X Sharif nazval Raísího a Amirabdolláhjána „dobrými přáteli Pákistánu“ a vyjádřil svou „nejhlubší soustrast a soustrast íránskému národu s touto hroznou ztrátou“. „Velký íránský národ překoná tuto tragédii s obvyklou odvahou,“ dodal.

Podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) Raísího smrt bude mít pro Írán vážné důsledky. „Příštích několik dní má potenciál přetvořit okamžitou a dlouhodobou dynamiku režimu včetně nástupnictví nejvyššího vůdce,“ napsal institut.

Vrtulník s íránským prezidentem Ebrahimem Raísím a ministrem zahraničních věcí Hoseinem Amirabdolláhjánem se zřítil 19. května poblíž Uzi, provincie Východní Ázerbájdžán. V čele země teď podle ústavy stojí viceprezident Mohammad Mokhber. Nové prezidentské volby by se podle ISW  měly konat do padesáti dní.

Nejvyšší vůdce Alí Chameneí má v Íránu konečnou rozhodovací pravomoc, ale Raísí měl v režimu stále významnou moc. Raísí byl místopředsedou Shromáždění expertů, což je režimní subjekt ústavně odpovědný za sledování nejvyššího vůdce a výběr jeho nástupce. Působil také v roli předsedy Nejvyšší rady národní bezpečnosti, Nejvyšší rady kulturní revoluce a Nejvyšší rady kybernetického prostoru.

Podle ISW byl Raísí spolu s Chameneího synem Mojtábou Chameneím možným nástupcem nejvyššího duchovního vůdce země. Chameneí jmenoval Raísího do funkce šéfa soudnictví v roce 2019 a podpořil Raísího během prezidentských voleb v srpnu 2021. Americká zpravodajská stanice CNN však upozornila, že za Raísího vládnutí se zemi ekonomicky nedařilo právě nejlépe a jako prezident se musel srovnat s nedávnými protesty, které vypukly po smrti dvaadvacetileté Mahsy Amini, která byla údajně zadržena proto, že si odmítala na veřejnosti zakrýt tvář po islámském způsobu. Ve vazbě zemřela.

Ale pokud existuje oblast, ve které Raísího smrt nic nezmění, podle ISW je to utužování režimu doma a stále agresivnější vystupování navenek.

Hlavní komentátorka CNN pro zahraniční oblasti Christiane Amanpourová ve vyjádření pro americkou zpravodajskou stanici poznamenala, že Raísího smrt nemohla přijít v nejnevhodnější dobu, protože celý region je kvůli střetům s Izraelem rozkolísaný. „Dovedete si představit, že pro Spojené státy, pro Západ, je jednou z nejdůležitějších otázek íránská jaderná otázka,“ upozornila.

„Írán čelí vnitřním protestům a nespokojenosti, které byly brutálně rozdrceny po smrti Mahsy Amini,“ pokračovala Amanpourová s odkazem na dvaadvacetiletou ženu.

Sanam Vakil, ředitel programu pro Blízký východ a severní Afriku v Chatham House v Londýně nabídl na Raísího ještě trochu jiný pohled.

„Raísí samozřejmě nebyl charismatický nebo osobně mocný jedinec, ale byl důležitý jako loajální aparátčík v rámci fungujícího systému,“ řekl Vakil.