Pavel mimo jiné zkonstatoval, zda imigrace není jen začátek. Konstatuje rovněž, že mu přijde, že současné zadlužení skoro všech států se dá vyřešit jen dvěma způsoby – buď totální inflací, nebo totální válkou. „Přitom taková inflace je, jak ukazuje historie, předzvěstí války. Demokracie je sice ten nejlepší způsob ze všech špatných, ale generuje stále častěji politiky, kteří zjevně nechápou, co by pro společnost měli učinit,“ uvedl.

Jím zpovídaná politoložka Veronika Sušová-Salminen ve svých slovech posléze uvedla, že jedním z rysů dneška je nejspíš právě to, že budoucnost se zdá být čím dál tím víc v mlze. „Nedá se předvídat, jak to dopadne. Svět je tak propojený a tak složitý, že mu přestáváme rozumět jako celku. Existuje tolik trajektorií a možností, vlivů a faktorů, že vzniká X scénářů budoucnosti. Třeba už zítra ale bude všechno jinak,“ uvedla se slovy, že z hlediska dlouhodobějšího a obecného trendu se ale asi potácíme mezi ekologickou katastrofou anebo globální válkou nebo lokalizovanými válkami. 

Původní text ZDE.

„V krátkodobější perspektivě jsme na dně tří typů krize. Na dně proto, že není vidět zatím žádné východisko. Je to krize ekonomického modelu, neoliberalismu a neoliberální globalizace,“ tvrdí Sušová-Salminen. Svět se za posledních třicet let podle ní změnil a země jako Indie, Čína a Rusko budou chtít svůj díl moci. 

„V relativně blízké perspektivě asi směřujeme k nějaké formě světa vícera center a sdílené odpovědnosti a rivality. Konkrétně Rusko se na takový postzápadní svět, zdá se, svojí politikou chystá. Otázka je zase, jak k tomu dojde a nakolik to bude válečnou cestou v kontextu, kdy dnešní technologie války zaručuje vzájemné a totální zničení. Bez vítězství,“ řekla.

Podle poslance slovenského parlamentu Luboše Blahy (SMER-SD) je jednou z možností, že se s menšími či většími výkyvy udrží současný režim globálního kapitalismu a západní hegemonie. „Tento systém přináší obrovské nerovnosti, války, chudobu a aroganci elit. Přináší je, protože je potřebuje ke své reprodukci,“ domnívá se. 

„Globální kapitalismus pro svoji reprodukci potřebuje i lokální války, aby šlapal zbrojní průmysl a pacifikoval síly odporu. Světová válka velmocí není v jeho zájmu,“ podotkl s tím, že zbylé dvě možnosti znamenají radikální změnu aktuálního režimu.

První by znamenala pokrokovou revoluci, poslední scénář má naopak reakčně-dekadentní charakter. „Je to nástup některé z variant fašismu, který by upevnil moc velkého kapitálu, zavedl totalitní kontrolu, eliminoval levici, odbory a jakékoliv protestní hnutí. A pacifikoval masy nechutnými bláboly o rasismu, nacionalismu a šovinismu,“ uvedl s tím, že se děsí jak prvního scénáře, tak se třese strachy ze třetího scénáře. Ale sociální revoluce je podle něj v nedohlednu. „Dopadne to zle,“ řekl.

Rostoucí obavy z toho, „kam se ten svět žene“, jsou podle názoru ekonomky Ilony Švihlíkové reakcí na ojedinělý shluk krizí. „Doba, ve které žijeme, je skutečně přelomová a současný stav lze asi nejvýstižněji popsat jako chaos. My, kteří se zabýváme teorií chaosu, v tom vidíme i úžasnou možnost přispět ke změně, a možná dokonce i změně systémové. Jenže chaos znamená, že rizika jsou obrovská, a žít v takovém období – protože seshora vzdáleni ho zkoumat nemůžeme – taky není taková legrace,“ řekla.