Problémy v lokalitě a ulici, kde fungovala Klinika, byly způsobeny od samého prvopočátku. Docházelo tam ke svévolnému zabírání chodníku, lidé se tam báli parkovat. Častokrát se v nočních hodinách konaly koncerty a otevřené ohně v centru Prahy. Nemluvě o tom, že od prvopočátku docházelo k hrubému porušování hygieny. A to v centru hlavního města. Byla tam tedy vysoká rizikovost žloutenky a dalších chorob, které se tam mohly šířit. Všechno jsme viděli během vyklízení, že tam měli kadibudku, která svou velikostí ani nedokázala obejmout to, co tam klinikáři za celou dobu fekáliemi zplodili.
Docházelo k samovolným úpravám budovy. Voda z okapů byla stažena dovnitř, aby s tím mohli umývat nádobí nebo mýt i sebe. Elektřina přivedená různými neprofesionálními způsoby. Bezesporu i další úpravy vnějších prostor a zdí. Přínos Kliniky tu prostě za ty roky nebyl. Nemluvě o tom, že Jeseniova ulice si musela bohužel i zvyknout na to, že tam často byly zásahy hasičů a policistů a zmizela původní pokojná atmosféra.
Tvrzení aktivistů, že v budově, která jim nepatří, dělají veřejně prospěšnou činnost, byla podle jeho slov snahou účelově obhájit skutečnost, že budovu nelegálně obsadili. „Byla to zástěrka. Měli to dost promyšlené. Nebyla to žádná oficiální organizace, nikdo za ně nemluví, všichni mluví za jednoho. Když mluvíte s jedním, tvrdí, že říká názor všech, ale na druhou stranu nevíte, kdo jsou to ti všichni. Velmi dobře měli promyšlenou strategii, jak hovořit s médii a veřejností. Na druhou stranu se tam konaly kurzy, jak prorážet policejní kordony, jak se chovat v krizových situacích, jak dobře stávkovat. Taktiku proti státu mají vymyšlenou detailně,“ konstatuje.
Jak je možné, že problém s Klinikou trval tak dlouho a aktivisté budovu ilegálně obývali téměř pět let? Alexander Bellu míní, že tak daleko to nechali zajít politici. „Lidé, kteří nebyli zkušení a dostali se do politiky, třeba Andrej Babiš nebo primátorka Krnáčová, Piráti či Zelení nebo někteří členové TOP 09 zpočátku naskočili na to, že je to dobrá věc a je potřeba Klinice pomoci“.
„Tehdy došlo k něčemu výjimečnému, což bylo mimo jakýkoliv řád a zkušenost, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dal vynuceně paní Virtové, co skupinu squatterů zastupovala, korunový pronájem té budovy na rok. Tím došlo ke zlegitimizování celé situace. Za normálních okolností by vám stát jako jednotlivci nic za takových podmínek nepronajal. Jenže tohle mělo podporu premiéra, primátorky a dalších aktérů, čímž došlo k tomu, že se celý proces zkomplikoval a došlo na soud, který se k aktivistům choval jako k nájemci. Proto se všechno táhlo několik let a aktivisté se nám, kteří jsme stáli na straně zákona, vysmívali. A místostarosta Rut za Zelené z Prahy 3 je naopak podporoval,“ uvádí Bellu.
Řada lidí si v současné době podle jeho slov myslí, že je možné pod rouškou dobra dělat absolutně cokoliv. „To ve společnosti vytváří určitou frustraci, hlavně tam, kde jsou lidé zvyklí dodržovat zákony. Pak tady vidí, že stát není schopen se za pět let vypořádat s takovouto skupinkou aktivistů. Vytváří to ve společnosti nervozitu a lidé se pak hádají,“ míní.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka