„Vím úplný kulový, co bude. Myslím, že vím kulový jako většina lidí. Takže nemám žádný chytrý kydy. Ty nemám ani jindy, ale dneska obzvlášť ne,“ nesnažil se Landa na začátku o žádnou hlubokou myšlenku. A zahrál Pozdrav z fronty, inspirovaný knihou Na západní frontě klid. „Naši předkové měli velmi, velmi těžký doby, váleli se v blátě, umírali v osamění, měli tyranie, morové rány přicházely na naše země. Vždycky se z toho dokázali zmátořit. To znamená, že teďka máme těžší dobu nebo že se blíží těžší doba, tak to neznamená, že bysme se z toho měli posrat. Naopak myslet na naše statečné předky a čerpat z nich odvahu přežít,“ prohlásil Landa v souvislosti se jménem písně.

Dodal: „A i přesto, jak jsem řekl, nevím vůbec nic, co teď bude, tak vím, že jsou lidé, kteří jsou na tom hodně těžce, to znamená, že taky vím, že bude důležitý, abysme byli solidární, i do budoucna abysme byli solidárnější, protože to bude potřeba.“ Začít by lidé podle něho měli u svých sousedů a blízkých. „Budeme muset stát při sobě a pomáhat si, což pro nás může být velká šance,“ řekl ještě zpěvák, než uznal, že opět „kydá“ a bude radši hrát.

Po další písni Landa ještě na téma solidarita pravil, že v dalších letech budou potřeba lidé, o které se bude možné opřít, a že by rád byl takovým člověkem. „To znamená, kteří nebudou chtít jenom pomoct, ale budou chtít pomoct těm ostatním. Ale to krásně odlišuje národ od masy dementů. Já nám věřím, prostě. Ale jsme na začátku, to si taky nezapomeňme říct. Ale nejsme sračky, to si taky nezapomeňme říct. Jsme synové husitů a to byli vostřáci,“ prohlásil. „A dcery, samozřejmě,“ dodal. Přišlo další uvědomění, takže Landa vyzval obecenstvo, aby jeho řeči „dělili osmi“.