Pojišťovna modelovala stav, kdy vízum, které opravňuje pro účast na veřejném pojištění, získá 250.000 až 300.000 Ukrajinců. Do predikcí se podle Kabátka promítlo také to, že většina příchozích jsou ženy s dětmi a minimum je starších 50 let. „Z toho důvodu odhadujeme, že náklady na jednoho pojištěnce budou nižší, na druhou stranu počítáme s tím, že na Ukrajině může být horší zdravotní stav populace,“ vysvětlil Kabátek.

Průměrný odvod na zdravotní pojištění u zaměstnanců v ČR je kolem 60.000 korun ročně a péče o průměrného pojištěnce stojí asi 43.000 korun za rok. U lidí ve věku 65 až 70 let jsou roční náklady proti průměru trojnásobné, u osmdesátníků pětinásobné. Za seniory, děti, nezaměstnané a nově i uprchlíky, kteří získali speciální roční vízum ke strpění, platí pojistné do systému stát.

Letos jsou platby za státní pojištěnce nastavené na 21.000 korun za rok, tedy 1967 korun měsíčně. Při současném počtu 180.000 Ukrajinců, kteří už získali vízum, jde asi o 354 milionů korun ze státního rozpočtu za měsíc. Od července budou platby za státní pojištěnce snížené rozhodnutím vlády na 1567 korun.

„Na druhou stranu si musíme uvědomit, že celá řada těch občanů je v produktivním věku, snaží se najít práci,“ uvedl Kabátek. Pojišťovna predikovala, že to udělá zpočátku asi desetina dospělých. Pojistné se pak bude odvádět z jejich mzdy. „Pokud prostor pro zaměstnání bude, ekonomika bude fungovat, tak si myslím, že systém to zvládne,“ dodal.

Se zapojením uprchlíků do práce počítá také ministerstvo financí. Mluvčí úřadu Weiss uvedl, že příchozí dospělí se co nejdříve zapojí na trhu práce. „Budou tak odvádět pojistné, což naopak přinese i dodatečné příjmy do tohoto systému,“ sdělil.

Náklady na zdravotní péči o uprchlíky podle Kabátka systém veřejného zdravotního pojištění zvládne, nejisté jsou ale příjmy. „Nebojím se zvýšení nákladů, myslím, že systém je schopen zvládnout jednotky set tisíc utečenců z Ukrajiny. Čeho se bojím, je dopad na příjmovou část, a to nikdo nedokáže dneska predikovat, co se s ekonomikou stane, co se stane s nezaměstnaností,“ řekl.

Premiér Petr Fiala (ODS) již dříve řekl médiím, že státní rozpočet na letošní rok bude potřeba novelizovat, ale teprve až budou jasné konkrétní potřeby úprav v návaznosti na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i českým občanům a firmám kvůli rostoucím cenám energií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl při jednání o rozpočtu 10. března ve Sněmovně v reakci na výroky opozice o nutnosti přepracovat rozpočet, že nebude novelu rozpočtu připravovat v nejbližších týdnech.

Už před začátkem ruské invaze na Ukrajinu pojišťovny počítaly pro letošní rok se schodkem veřejného zdravotního pojištění. Výdaje očekávají 440,7 miliardy korun, příjmy 423,9 miliardy korun. Sedmnáctimiliardový schodek bude financovaný ze zůstatků, které byly podle ministerstva zdravotnictví na začátku roku 51,8 miliardy korun.

Kabátek uvedl, že VZP, která hradí péči asi za 60 procent obyvatel, měla na konci ledna na běžných účtech 14 miliard korun. V současné době segmenty zdravotní péče vyjednávají s pojišťovnami rozdělení peněz na úhrady pro rok 2023. „Dlouhodobé finanční plány vzaly za své 24. února, když začala válka, takže se snažíme dívat na ten rok dopředu, maximálně na tři. Predikce je zatížená celou řadou neznámých,“ uzavřel.