Podle ministerstva zdravotnictví ale zatím není třeba plošně omezovat odložitelnou péči, ministerstvo navíc řídí jen velké fakultní nemocnice, řekl ČTK mluvčí ministerstva Daniel Köppl.

Podávání léků proti těžkému průběhu covidu, tzv. monoklonálních protilátek, by se mělo rozšířit do všech zdravotnických zařízení, v kterých je to možné, řekl také. Podle Válka je rovněž potřeba omezit množství karantén a dobu jejich trvání. Je pro uznávání negativních PCR testů jako covidového certifikátu.

V pátek přibylo v České republice nejvíce potvrzených případů koronaviru za dobu epidemie. Laboratoře odhalily 22.936 nakažených, zhruba o 8700 více než před týdnem. V nemocnicích bylo k pátku 4890 hospitalizovaných s koronavirem. V těžkém stavu bylo 724 z nich.

Podle Válka počet pozitivně testovaných bude nadále růst v souvislosti s tím, že se bude více testovat. Vláda v pátek schválila pravidelné plošné testování v základních a středních školách. Firmy musejí také od pondělí pravidelně jednou týdně testovat neočkované pracovníky, kteří se testu musejí podrobit.

Válek míní, že je potřeba zaměřit se na nemocnice a předejít situaci, která nastala v minulé vlně epidemie, kdy byly některé nemocnice zahlceny a nemohly přijímat další pacienty. „To nevyřešíme jiným způsobem, než že vytvoříme rezervu v nemocnicích s předstihem, abychom byli připraveni,“ řekl ČTK Válek. „Ministr zdravotnictví musí udělat to, že nařídí omezení všech výkonů, které jde odložit,“ doplnil. Nemocnice by podle Válka měly mít rezervy jak pro covidové pacienty, tak pro nepředvídatelné akutní případy. Ministerstvo společně se zdravotními pojišťovnami by také mělo nemocnicím zaručit, že nebudou sankcionovány za to, že část péče odloží. Pacienti by pak měli dostat příslib, že až se situace zlepší, pojišťovny navýší nemocnicím úhrady tak, aby zdravotnická zařízení mohla dohnat skluz v odložené péči.

„Není důvod k panice. Jsme připraveni dát v potřebný okamžik pokyn k plošnému odložení elektivní péče,“ napsalo ministerstvo zdravotnictví na twitteru. Podle mluvčího Köppla to ale nyní není nutné, ministerstvo navíc přímo řídí jen velké fakultní nemocnice, na krajské či soukromé nemá vliv. Kapacity nemocnic podle něj sleduje národní dispečink lůžkové péče, žádné zařízení se zatím na něj s žádostí o přeložení pacienta neobrátilo.

Kromě toho je Válek pro větší rozšíření podávání monoklonálních protilátek, které chrání nakaženého před těžkým průběhem nemoci. Musí se ale podat v časné fázi onemocnění. Pacient je může dostat asi v 80 nemocnicích, které mají urgentní příjem, na základě žádanky od praktického lékaře či specialisty. „Mělo by se to rozšířit do všech zdravotnických zařízení, kde je to možné realizovat. Nejde jen o počet, ale i o hustotu sítě, ta musí být vysoká ve všech krajích,“ zdůraznil. Podle něj mají také ambulantní lékaři dostat jasný pokyn k postupu v případě nakaženého pacienta, který by mohl tyto léky potřebovat.

Podle Válka je rovněž potřeba omezit množství karantén a dobu jejich trvání. Do karantény musejí lidé po kontaktu s nakaženým. Pokud ale mají negativní test, není podle Válka potřeba, aby do karantény šli. „Je potřeba testovat tím způsobem, aby se zachytil pozitivní, dal se do izolace, ale současně všechny ostatní abychom nemuseli dávat do karantény,“ řekl. Podle něj tato opatření umožní, aby nadále fungovaly školy a pracoviště.

Později na tiskové konferenci na dotaz, zda by byl pro opětovné uznávání negativních PCR testů jako covidových certifikátů, doplnil: „Ano, budu chtít, aby byly hlavním nástrojem.“ Vláda tento týden rozhodla, že testy se od pondělí až na některé výjimky jako covidový certifikát uznávat nebudou.

Také na dotaz Válek řekl, že povinné očkování proti covidu-19, o kterém tento týden rozhodlo Rakousko, není v Česku na pořadu dne. „V této fázi tlačit na povinné očkování je irelevantní,“ konstatoval. Podle něj je nutné především naočkovat posilující dávkou seniory a rizikové pacienty. S lockdownem, který nyní zavedlo Rakousko, Válek v dlouhodobé strategii nepočítá. Strategii by chtěl v blízké době představit.