Šéfredaktor serveru Voxpot.cz Vojtěch Boháč se zamyslel nad tím, zda je Západ ochoten vstoupit do války s Ruskem. O Ukrajinu. Publicista má za to, že se právě teď v této otázce láme chleba.

„Rusko se nebude rozšiřovat kvůli tomu, že je dobré, ani proto, že je špatné. Bude se rozšiřovat, protože je to fyzikální zákon,“ napsal ve svém mystickém textu z poloviny listopadu architekt raného Putinova režimu Vladislav Surkov.

Boháč o úvahu tohoto typu opřel svou analýzu, ve které ukazuje, že Rusko lpí na konceptu zachování sfér vlivu a Ukrajinu považuje za svou sféru vlivu. Rusové se to snaží dokázat i tím, že ke svým západním hranicím přesouvají vojenské jednotky. Další jednotky se přesouvají také na Krym, které Rusko drží od jara 2014. Většina světa však Krym stále chápe jako ukrajinské území.

Někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv tvrdí, že si Spojené státy udělaly z Ukrajiny satelitní stát, jenž je v pozici vazala slabšího, což platilo o spřátelených zemích za dob Sovětského svazu. Západ podle Medveděva nebude váhat Ukrajinu obětovat jako spálenou zemi v boji s Ruskem.

Podobné úvahy by podle Boháče neměl brát Západ na lehkou váhu, protože Rusko už za posledních pár let uvedlo vojenskou mašinerii do chodu hned dvakrát. Kvůli Gruzii a kvůli Ukrajině. Podle Boháče je otázka, zda by jednotky NATO byly ochotny provést kvůli Ukrajině něco podobného.

Boháč má za to, že by k tomu jednotky ochotné byly, protože už byly ochotné předvést několik podobných gest.

„Deník Washington Post připomíná několik zásadních momentů z loňského roku, které ilustrují, kam až se vojska NATO odhodlala v projevech své podpory Ukrajiny a zastrašování Ruska zajít. Americký torpédoborec například vplul poprvé od konce studené války bez doprovodu ruských lodí do Barentsova moře, kde kotví ruská severní flotila. Přímo u ruských hranic se pak objevil nadzvukový bombardér B-1 Lancer schopný nést jaderné zbraně, který tam trénoval s ukrajinskými stíhačkami. V jiném incidentu zase těžký bombardér B-52 přeletěl, opět spolu s ukrajinskými stíhačkami, v bezprostřední blízkosti Krymu. O něco dříve prodala Trumpova administrativa Kyjevu 210 protitankových střel Javelin, které předcházející kabinet Baracka Obamy odmítal Ukrajině dodat právě v obavě z vyostření napětí s Moskvou,“ napsal šéfredaktor.

• Celou analýzu naleznete zde

Tvrdou linii vůči Rusku prý v Pentagonu, v americkém Ministerstvu obrany, drží lidé, které do aparátu americké administrativy přivedl ještě exprezident Donald Trump.

„Dokázat Ukrajinu vymanévrovat z ruského orbitu bez stupňování napětí, které by vedlo až k válce, je v této situaci obtížné. Dá se navíc předpokládat, že to není jen Rusko, kdo je ochotný v této záležitosti přistoupit k různým podobám vojenského, politického, ekonomického i zpravodajského nátlaku. Veřejnost zároveň není nestranným pozorovatelem, ale dalším aktivem, o jehož podporu či lhostejnost obě strany soupeří,“ pokračoval Boháč.

Konstatoval také, že Rusko má teď na své straně několik výhod. Především mu hraje do karet energetická krize a závislost Evropy na ruském zemním plynu. Vysoké ceny energií navíc posílily Rusko ekonomicky a Ruskou federaci už tolik nebolí sankce uvalené na celou zemi právě kvůli Krymu.

„Západní spojenci nejednou ukázali, že jsou ochotní zajít v podpoře Ukrajiny až na hranu lokální kolize. Zásadní otázkou teď je, zda by v sobě našli dostatečné odhodlání pomoci zemi i v případě rozsáhlého konfliktu s jadernou mocností, kterou Rusko stále zůstává,“ zdůraznil Boháč.

Podle jeho názoru je třeba postupovat opatrně a vnímat na jedné straně právo Ukrajiny na vlastní rozhodování, ale zároveň nesmí brát obavy Ruska na lehkou váhu.